Petr Šabata: Vláda udělala chybu. Učitelům přidává špatně
Až do minulého týdne bylo možné vládu bezvýhradně chválit za naplňování jednoho jejího důležitého záměru – soustavného a srozumitelného navyšování učitelských platů.
Teď udělala – konkrétně ministr školství Robert Plaga (za ANO) – hrubou chybu: na příští rok dá kantorům do tarifní, tedy zaručené složky platů, pouze 4 procenta, nikoli očekávaných 9. Což je nepochopitelné, vláda na tom neušetří, jen oslabí důvěru učitelů.
Čtěte také
V programovém prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) je úplně konkrétní slib zvýšit platy na 150 procent jejich úrovně z roku 2017. Tedy nějakých 47500 korun hrubého. Věrohodně ho celou dobu plnil, za roky 2018 a 2019 vzrostl průměrný plat učitele o více než 28 procent a dostal se na 41 tisíc. Letos v prvním pololetí to bylo o něco méně, ale sumu vždycky zvednou odměny na konci roku.
Oněch asi 47 tisíc už to příští rok nebude, ale to můžeme vládě klidně odpustit. Podstatný je totiž dlouhodobý závazek, který se už začal měnit v jasné sdělení – tak trochu i díky letošní nejistotě způsobené koronavirem –, že učitelskému povolání se vrací prestiž, protože je stabilní, začíná být slušně placené a stát ani v budoucnu nebude na kantorech šetřit.
Věrohodně a srozumitelně
Platy ve školství byly dlouho opravdu mizerné a politické reprezentace s tím roky nic nedělaly.
Čtěte také
Když si srovnali učitelé své mzdy s ostatními vysokoškoláky v ekonomice, byli dlouho na polovině, letos to bude snad 70 procent, průměr EU je takřka 90 procent a ve Finsku nebo Německu se učitelé právníkům, inženýrům, nebo lékařům vyrovnají. To hraje pochopitelně důležitou roli, když se i nejlepší studenti středních škol rozhodují o svém povolání.
Učitelé jsou klíčem ke všemu dobrému i zlému v každé škole. Zvyšování platů jako motivace zabrala v Estonsku a u nás třeba v soudnictví.
A teď tedy přišel zlom ve vládním přístupu. Z celkového navýšení o 9 procent půjdou do tarifní části jen 4 procenta, zbytek do odměn. Přitom ještě na konci srpna ministr Plaga tvrdil: „Moje představa rozhodně není, že by to mělo většinově směřovat do nadtarifních složek platů. Bavíme se o rozdělení od šesti procent do tarifní částky až po osm procent.“
Čtěte také
Připomeňme, že vloni se do stávky za celých deset procent do tarifů (vláda si prosadila poměr 8:2) zapojila polovina škol v Česku.
Kdyby alespoň ministr s řediteli a odbory jednal a přesvědčoval je třeba argumentem: letošní rok s distanční a kombinovanou výukou ukázal, že mezi učiteli jsou velké rozdíly a ředitelé by měli mít možnost dát víc peněz těm opravdu dobrým.
To se ale nestalo. Ministr hovořil v Českém rozhlase o dotahování nějakého mezinárodního průměru složky nárokové s odměnou.
Jistě, letošní rok byl výjimečně obtížný, ne na vše byl čas, ale to platí nejen pro ministerstvo, ale především pro ředitele, učitele i děti. Teď proto měla vláda zvýšit platy zase věrohodně a srozumitelně – tedy všem o 9 procent. A hledat další peníze na investice do učitelů, jejich vzdělávání a motivace.
Děti ve třídách i doma u počítače si to zaslouží.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
