Petr Šabata: Visegrádská past aneb jak drahé je mít špatné spojence

Není sporu, že regionální sdružení středoevropských zemí by mohlo v Evropské unii prospívat každé z nich. Zvlášť v případě, že je jeho součástí střední velmoc – a to Polsko je – a že umí získávat další spojence k prosazování svých zájmů. Ale to bohužel neumí, spíše naopak: V4 má pověst sobeckých potížistů a s takovými se neradno spojovat.

Thomas Kulidakis: Rozhádané unijní konkláve a nový šéf Evropské komise

Irský premiér už v rámci prvního kola jednání o novém předsedovi Evropské komise a obsazení ostatních vysokých unijních postů prohlásil, že jednodušší je zvolit papeže.

Maďarsko má na přerušeném summitu EU o klíčových pozicích zájem obsadit tyto funkce lidmi, kteří nebudou premiéru Orbánovi mluvit do demontování demokratického systému. Polsko je na tom podobně. Slovensko jako člen eurozóny naopak vyhlašuje, že chce být v nejužším jádru unie bez podmínek.

A Česko? Tvrdě se spolu s Polskem a Maďarskem staví proti Fransovi Timmermansovi v čele Evropské komise, protože tento sociální demokrat coby dosavadní místopředseda Komise vždy jednoznačně kritizoval poškozování demokracie v Maďarsku i v Polsku.

A mluvčí maďarské vlády k tomu o víkendu dodal: „Během funkčního období současné komise se ukázalo, že Frans Timmermans je mužem George Sorose.“ S tímto výrokem že by souhlasil Andrej Babiš? Kam se vytratily české zájmy? A to necháváme už úplně stranou fakt, že Timmermanse podporuje Babišův koaliční partner – Hamáčkova ČSSD.

Priority v prosazování národních zájmů

Luboš Palata: Visegrád, spolek pro ostudu, nemá na místo v čele EU nárok

Je jen velmi málo pravděpodobné, že se mezi kandidáty na nejdůležitější funkce Evropské unie, o kterých by měl jednat čtvrteční unijní summit, objeví někdo z Visegrádské čtyřky.

Když Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – odmítlo před pár dny uhlíkovou neutralitu do roku 2050, mělo to ještě jakýs takýs racionální ekonomický důvod. Ale Slovensko ho mělo taky, nicméně do špinavé východoevropské koalice se nepřidalo.

A když Parlamentní shromáždění Rady Evropy minulý týden znovu přijalo i hlasy českých poslanců Ruskou federaci, vyloučenou po obsazení Krymu, zásadně protestovali Poláci a Slováci, přestože ruský návrat poškodil celou střední Evropu.

Tady je vidět, že žádná visegrádská věrnost není při sledování národních zájmů na místě. Poláci si jako regionální velmoc dělají, co chtějí, a Slováci velmi chytře manévrují.

Petr Šabata: Brexit znovu ukazuje, že by Česko mělo opustit V4

Když vstoupilo Česko v roce 2004 do Evropské unie, byla Velká Británie jednou ze tří zemí, které neomezily vstup na svůj pracovní trh pro nové členské státy.

Očekáváný politický vývoj uvnitř všech čtyř zemí pak tyto rozdíly dál prohloubí. Musel by se stát zázrak, aby podzimní parlamentní volby v Polsku nevyhrálo Právo a spravedlnost Jaroslava Kaczynského. S novým mandátem se zřejmě ještě zřetelněji vydá maďarskou cestou, tedy k omezování demokratických institucí a ovládnutí země jednou stranou. Viktor Orbán už takový režim v Maďarsku zavedl a není ani známky, že by na tom chtěl nebo musel něco měnit.

Naopak na Slovensku vyhrál evropské volby opoziční blok dvou stran, jejichž kandidátka Zuzana Čaputová zvítězila už v březnu i ve volbách prezidentských. Pokud se dokoná politická změna na jaře 2020 ve volbách do Národní rady, bude rozdíl ve směřování mezi Slovenskem a dvojicí Polsko – Maďarsko nebetyčný. A také jejich priority v prosazování národních zájmů.

Koneckonců v Bratislavě se před pár dny už i dnešní reprezentace – prezidentka, premiér ze strany Roberta Fica a šéf parlamentu – jasně přihlásila k proevropské a proatlantické orientaci. Bez podmínek – jakou je například držet basu v rámci Visegrádu.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

Pokud by chtěl Andrej Babiš opravdu účinně hájit národní zájmy, a to zájmy České republiky, nemůže se při každé příležitosti nechat chytit do visegrádské pasti. Do tohoto umění ho jistě rád zasvětí slovenský premiér Peter Pellegrini.

Autor je komentátor Českého rozhlasu