Luboš Palata: Visegrád, spolek pro ostudu, nemá na místo v čele EU nárok

Visegrádská čtyřka
Visegrádská čtyřka

Je jen velmi málo pravděpodobné, že se mezi kandidáty na nejdůležitější funkce Evropské unie, o kterých by měl jednat čtvrteční unijní summit, objeví někdo z Visegrádské čtyřky.

A pokud ano, tak ne proto, že z Visegrádu je, ale naopak proto, že s tímto uskupením a jeho vystupováním v posledních pěti letech nemá mnoho společného.

Petr Šabata: Brexit znovu ukazuje, že by Česko mělo opustit V4

Muž protestující proti brexitu (ilustrační foto)

Když vstoupilo Česko v roce 2004 do Evropské unie, byla Velká Británie jednou ze tří zemí, které neomezily vstup na svůj pracovní trh pro nové členské státy.

Visegrádská čtyřka je totiž dnes značkou zemí, které porušují zásady právního státu i plné demokracie, států, jež se v migrační krizi postavily zády ke zbytku Evropské unie, zemí, které nemají zájem na další evropské integraci, ale chtějí naopak vazby mezi unijními státy co nejvíce oslabit.

S výjimkou Slovenska pak všechny další visegrádské státy obchází svůj závazek přijmout společnou unijní měnu euro, k čemuž se zavázaly při vstupu do Evropské unie v roce 2004.

Český premiér Andrej Babiš byl navíc předběžnou zprávou Evropské komise vyhodnocen jako osoba, která nadále ovládá svůj obří koncern Agrofert pobírající evropské dotace, a je proto v rámci EU v dosud neslýchaném střetu zájmů.

Šefčovič nebo Lajčák?

V této konstelaci má Visegrádská čtyřka téměř nulovou šanci kohokoli jako svého kandidáta na klíčové unijní posty prosadit. Nebude se tak opakovat minulost, kdy v čele Evropského parlamentu byl polský expremiér Jerzy Buzek, nebo současnost, kdy je šéfem Evropské rady, tedy jakýmsi unijním prezidentem, další bývalý polský premiér Donald Tusk.

Jan Macháček: Proč neodcházet z V4

Visegrádskou skupinu V4 tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

V poslední době se objevují texty, které navrhují, že by Česká republika měla opustit visegrádskou skupinu, tedy V4.

Marnost boje o hlavní unijní posty dali předsedové vlád Visegrádské čtyřky najevo už minulý týden v Budapešti, kde se na mimořádném jednání věnovaném právě tomuto jedinému bodu na společném kandidátovi uskupení nedohodli.

Padla tak varianta, že by Visegrád podpořil buď místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, nebo šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka. Oba mají šanci získat nominaci na pozici šéfa unijní zahraniční politiky, což je v důležitosti sice až čtvrtý post mezi těmi klíčovými, ale post, jehož důležitost spíše s časem roste.

Právě a jen Slovensko, které jediné z V4 není žalováno u Evropského soudu pro nedodržení závazku přijímání migrantů na základě kvót, jediné z Visegrádu má euro a jediné se také chce podílet na další evropské integraci, by si takové ocenění zasloužilo.

Luboš Palata

A pokud by post na čele EU nezískal nikdo z Visegrádu, ale z mnohem více proevropštějšího Pobaltí, bylo by to jen správně. Bylo by to možná dobré i pro Visegrád. Protože by si snad uvědomil, že se z proslavené V4 stala v minulých letech jen spolkem pro ostudu.

Autor je redaktorem Deníku