Petr Šabata: Proč je výjimka na zdanění tichého vína tak nebezpečná
Věrohodností autorů konsolidačního balíčku otřásá jedno opatření, které se v něm nakonec neobjevilo. Nebylo jistě možné při škrtání a zvyšování daní měřit všem úplně stejně. Ale bylo nezbytné racionálně argumentovat a žádnou skupinu – s výjimkou těch nejslabších –, očividně nezvýhodňovat. Aby si ostatní nemuseli připadat jako hlupáci.
A přesně to vláda udělala. Vynechala výrobce tichého vína, kterým zůstala výjimka neplatit spotřební daň.
Čtěte také
S ústy plnými solidarity vzkázal kabinet Petra Fialy milionům zaměstnanců, kterým uloží platit opět nemocenské pojištění, že mu na nich záleží méně než na vinařích.
Stejně tak firmám, které odvádějí miliardy do rozpočtu a jimž se zvedne daň z příjmu. A desítky dalších skupin mají smůlu, vinaři štěstí.
Přitom výjimka platí nejen pro malé vinaře na jižní Moravě, ale vláda hlavně podporuje byznys firem, které dovezou laciné hrozny ze zahraničí a s výhodou prodávají víno na českém trhu. Asi dvě třetiny hroznů, ze kterých se vyrábí tiché, tedy neperlivé víno, se totiž do Česka dováží.
Nemravný postup
Pro zachování výjimky nejsou ekonomické, ani žádné jiné racionální důvody. Doporučila ji zrušit Národní ekonomická rada vlády, podle které by zvýšení sazby na úroveň šumivého vína přineslo do státního rozpočtu téměř pět miliard korun.
Čtěte také
Podle dat publikovaných Úřadem vlády (poslední jsou z roku 2016) činí společenské náklady konzumace alkoholu 56 miliard korun, tedy 1,2 procenta HDP, a neustále rostou.
Náklady zdravotnického systému na problémy související s konzumací alkoholu – samozřejmě nejen tichého vína –, činily asi 40 miliard. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) byl ovšem proti zavedení daně. Je to jeden z ministrů původem z jižní Moravy.
Do obhajoby výjimky se zapojil i premiér Petr Fiala, vláda ji prý ponechala proto, že nulové daně jsou i v okolních zemích. Jenže například když se skokově zvýšila inflace, vláda nehleděla na to, jak sousední země snižují daně u potravin.
Čtěte také
Dramatizované problémy se zřizováním daňových skladů ve vinných sklípcích popřeli příslušné státní úřady – nic takového by nenastalo.
Takže proč výjimka trvá a ostatní lidé v Česku platí? Stačí si všimnout okázalého pomrkávání politiků z jižní Moravy napříč stranami, když na spotřební daň na tichá vína přišla řeč. Nepřipadá úvahu. Což je výsměch všem skupinám ve společnosti, které se budou skládat na nezbytné snižování státního dluhu.
Celý ten postup je nemravný a odporuje prohlášením členů vlády. Má také vážné praktické dopady.
Kabinet oznámil, že sníží výdaje jen v roce 2024 o víc než 60 miliard, především škrty v dotacích na ministerstvech. Kritéria, postupy a priority nejsou známy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Radiožurnálu řekl: „Já nepotřebuji, aby od zítřka všichni, kteří doteď peníze inkasovali, chodili do médií, mezi poslance a senátory a přesvědčovali je, že je to špatně.“
Ale to přesně nastane a všichni lobbisté mají po zachování daňové výjimky u tichého vína jasný návod: kdo bude mít dost ostré lokty, svoje miliardy si na pětikoalici uhájí.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.