Petr Šabata: Odcházející Andrej Kiska – outsider, který změnil slovenskou politiku
Bylo by nespravedlivé označit slovenského exprezidenta Andreje Kisku, který se v sobotu nadobro rozloučil s politikou, jen slovy – ten, který porazil Fica.
Ale bereme-li vynucený odchod bývalého premiéra Roberta Fica jako symbol pro změnu celé politiky v zemi, můžeme se s předchůdcem Zuzany Čaputové v úřadu rozloučit právě takto a vysoce ho ocenit.
Čtěte také
Mimochodem – bez Kisky by nebylo Čaputové, nebylo by vítězství opozice nad Ficovým Směrem v několikerých volbách, včetně těch letošních parlamentních, nebylo by vlády Igora Matoviče. Andrej Kiska totiž přispěl zásadně ke konci jedné éry ve slovenské politice, kterou už navždy bude charakterizovat propojení zločinu s mocí, rozkrádání státu skupinami v zákulisí i vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.
Na sobotním sjezdu strany Za lidi, kterou Kiska po odchodu z prezidentské funkce založil, poukázal na svoje zdravotní problémy a rozloučil se. V 57 letech je to odchod předčasný i lidsky pochopitelný.
Outsider
Na jaře 2012 získala strana Směr Roberta Fica ve volbách téměř ústavní většinu a vytvořila jednobarevnou vládu. Premiér Fico ovládal všechny mocenské páky v zemi. A tak, když se o dva roky později rozhodl překvapivě kandidovat na prezidenta, nikdo nepochyboval, že se jím stane.
Čtěte také
Ta situace je dobrou připomínkou pravd, že v politice neplatí žádné jistoty a že i z malé naděje se může stát velké vítězství.
Do prezidentských voleb 2014 byl Andrej Kiska podnikatel, založil charitu Dobrý anděl, outsider bez jakýchkoliv politických zkušeností. Kampaň si platil ze svého, v průzkumech výrazně zaostával. V prvním kole skončil druhý, zato ve druhém porazil Fica poměrem 60 ku 40 procentům hlasů.
Do prezidentského paláce přinesl jasnou evropskou orientaci, sebevědomý výkon funkce, slušnost, dodržování pravidel a vyhnal odtud oficióznost a nudu. Inspiroval ke vstupu do veřejného života novou generaci mladých vzdělaných lidí. Tedy něco, na co třeba v Česku pořád čekáme.
Ficovo odcházení
Vrcholem jeho pětiletého funkčního období byla politická krize po vraždě novináře: odchod premiéra Fica zvládl Kiska bravurně v mezích ústavy. A když chtěl Fico politicky dožít jako předseda ústavního soudu a Směr nabídl prezidentovi za jeho jmenování klid zbraní, Kiska politický obchod odmítl.
O víkendu exprezident svým bývalým spolustraníkům řekl: „V politice je důležité hrát týmově, nemyslet jen na sebe, na svoje PR a snahu být miláčkem médií.“ Tahle věta ale jako by přesně popisovala Kiskovy chyby před volbami na jaře 2020. Čekalo se, že exprezident se svou stranou Za lidi sjednotí část opozice a zavelí k vítězství nad prohnilou vládní garniturou. To ale Kiska nezvládl a Fica museli tentokrát porazit jiní. Případná Kiskova konstelace by asi vládla Slovensku racionálněji než Igor Matovič, ale to už je jiný příběh…
Nepovedená exprezidentova stranická koncovka ale nemůže překrýt civilizační změnu, kterou do slovenské politiky vnesl. Právě poselství naplněné naděje a demokratické slušnosti dělá z Andreje Kisky jednoho z nejvýraznějších středoevropských politiků poslední dekády.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Související
-
Kiska měl s vládou příliš vyhrocené vztahy, Čaputová chce dialog, míní poradce slovenské prezidentky
„Dokáže zformulovat svůj názor jednoznačně a pevně, ale zároveň nekonfrontačně. Tak, že nikdo nemá pocit, že útočí na něj osobně,“ říká o Čaputové Marián Leško
-
Kamila Pešeková: Andrej Kiska končí. Úřadu prezidenta dodal důvěryhodnost
Když v roce 2014 vyhrál Andrej Kiska prezidentské volby, a porazil favorizovaného Roberta Fica, bylo to relativně velké překvapení.
-
Kamila Pešeková: Kiska staví stranu. Vyhne se pokušení přivlastnit si ji?
Když před nedávno vyhrála na Slovensku v eurovolbách liberální proevropská koalice Progresivní Slovensko/Spolu, její vítězství bylo chápáno jako touha voličů po změně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
