Kamila Pešeková: Andrej Kiska končí v politice. Bez něho by se jen těžko stala prezidentkou Čaputová
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska oznámil svůj konec v politice.
Uvedl, že ze zdravotních důvodů už v budoucnu nebude kandidovat na předsedu strany Za ľudí, kterou založil teprve před rokem po odchodu z čela státu.
Čtěte také
Kiska tak ukončil všechny domněnky a dohady o tom, jestli se do politiky vrátí a kdy se tak stane. Ty se vyrojily po posledních parlamentních volbách, kdy výrazně omezil svoje vystupování na veřejnosti a stáhl se do domovského Popradu. Jeho strana se tehdy těsně do parlamentu dostala, když získala málo nad pět procent. Pro politika, který byl v roli prezidenta dlouho jednou z nejpopulárnějších osobností země, to musela být nepříjemná zkušenost.
Čtvrtý prezident v novodobé historii Slovenska vstoupil do Grassalkovičova paláce jako filantrop a podnikatel, ale bez jakýchkoli politických zkušeností. I vzhledem k této skutečnosti se své role hlavy státu zhostil nad očekávání dobře.
Odejít, když už vlastní síly nestačí
Čtěte také
Do historie se zapíše především tím, jak řešil politickou krizi, která vznikla po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Povedlo se mu v rámci svých omezených prezidentských pravomocí zasahovat do dění tak, aby skončili kontroverzní ministr vnitra a policejní prezident. Později přiměl k odchodu i premiéra Roberta Fica a zabránil například tomu, aby se expremiér stal ústavním soudcem.
S Ficem se pojí celá Kiskova politická dráha. Začalo to už tím, že ho v roce 2014 porazil v prezidentských volbách a nastartoval tím postupný Ficův politický konec.
Důležité je také připomenout, že bez Andreje Kisky by sotva kdy kandidovala v prezidentských volbách Zuzana Čaputová a také by neměla šanci na vítězství. Připravil pro ni půdu a jeho voliči z roku 2014 ve velké míře hlasovali o pět let později i pro Čaputovou.
Čtěte také
Když Andrej Kiska na podzim 2019 promlouval k mladým podnikatelům v Praze, několikrát zopakoval, jak důležité je nenechat se odradit neúspěchy, ale vnímat pozitivní skutečnosti. Podle těchto slov také sám ve funkci prezidenta vystupoval.
Na cestách po Slovensku nesčetněkrát zdůrazňoval, jak jsou Slováci šikovní, jak je jejich země krásná a úspěšná. Nikdo z jeho předchůdců to nečinil tak často a tak aktivně jako Kiska. Stal se na dlouhou dobu jedním z nejpopulárnějších politiků v zemi a všeobecně se očekávalo, že bude kandidovat v dalším volebním období. Zřejmě by v prezidentských volbách bez větších problémů vyhrál.
Kiska si ale vybral těžší cestu, opustil prezidentský palác a založil vlastní politickou stranu, aby mohl do politického dění vstupovat aktivně. A to ho stálo patrně hodně sil a také zdraví. Pokud jde o jeho stranu, kdoví jestli vůbec přežije.
A co po Kiskovi v politice zůstane? Určitě stojí za zmínku jeho odkaz v podobě jasné orientace na západní hodnoty. Podobně i přesvědčení, že politiku lze dělat slušně a že není projevem slabosti z ní odejít, když už vlastní síly nestačí.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
