Kamila Pešeková: Andrej Kiska končí. Úřadu prezidenta dodal důvěryhodnost
Když v roce 2014 vyhrál Andrej Kiska prezidentské volby, a porazil favorizovaného Roberta Fica, bylo to relativně velké překvapení.
Jeho pozice jako nově zvoleného prezidenta ale byla složitá, protože Kiskův hlavní rival z prezidentského klání, Fico, zůstal premiérem, který navíc vedl jednobarevný kabinet strany Smer a měl potřebnou většinu v parlamentu.
Kamila Pešeková: Kiskův „rudolfínský“ projev
Václav Havel měl v roce 1997 svůj slavný projev v Rudolfinu, který na několik příštích let určil politickou agendu v Česku a zavedl také pojem „blbé nálady“.
To zásadním způsobem ovlivnilo vztahy mezi slovenskou vládou a prezidentským palácem. Zpočátku šlo o jakési „vykolíkování území“, kde se kdo bude pohybovat. I tak ale bylo jasné, kdo určuje hlavní směřování země a kdo se ho může pokusit pouze korigovat.
Změna nastala až po vraždě novináře Jána Kuciaka, kdy byl Fico pod tlakem veřejnosti nucen odstoupit. Kiska mohl následně naplno projevit svoje politické schopnosti, když se jako nejvyšší ústavní činitel snažil vyřešit politickou krizi v zemi, ať už ráznými prohlášeními, razantními kroky nebo odmítáním falešné vstřícnosti.
Teprve historie s odstupem času vyhodnotí, nakolik zásadní byl Kiskův přínos v tomto období. Při pohledu do minulosti na bývalé prezidenty se dá ale už teď říct, že Kiska ve srovnání se svými předchůdci zanechal výraznou stopu.
Popularita v Česku
Politik nesmí toužit po moci, měl by sloužit lidem, říká Andrej Kiska
Během uplynulých let prožil řadu překvapení i vyslovených zklamání. Toho, že se stal slovenským prezidentem, prý ale Andrej Kiska nikdy nelitoval. „Zažil jsem úžasné a povzbuzující chvíle. A zažil jsem chvíle, kdy se člověk v noci vzbudí s myšlenkou: ‚Bože, co jsem ti udělal, že mě tak trestáš?’ Nikdy jsem ale nelitoval,“ přiznává slovenský prezident v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Slovenská prezidentská historie je velmi krátká. Pokud do ní nezahrneme Jozefa Tisa ani Gustáva Husáka, byl Kiska po Michalu Kováčovi, Rudolfu Schusterovi a Ivanu Gašparovičovi čtvrtým prezidentem v novodobé historii Slovenska. A jako jediný z této sestavy vstupoval do prezidentského úřadu bez předchozích politických zkušeností.
Kiska byl známý především jako spoluzakladatel neziskové organizace Dobrý anděl, případně jako jeden ze zakladatelů splátkových společností. Během prezidentské kampaně odolával obviněním, že je napojený na scientologickou sektu. Později vyvolávalo pochybnosti i financování jeho volební kampaně, které se tak stalo vítanou municí v rukách Kiskových politických protivníků v čele s tehdejším premiérem Ficem a ministrem vnitra Kaliňákem. Ti ho během vrcholící krize po vraždě Jána Kuciaka neváhali označovat jako daňového podvodníka.
Petr Šabata: Prezident Kiska se zachoval jinak než Miloš Zeman
Prezident Andrej Kiska kráčí po laně napjatém nad slovenskou politickou scénou jistě a elegantně. Odmítl sice sestavu nové vlády, kterou mu přinesl pověřený premiér Peter Pellegrini, ale přitom nevyhlásil válku parlamentu, stranám nynější vládní koalice ani dosluhujícímu premiérovi Robertu Ficovi.
Kiskovi se navzdory tomu podařilo jako žádnému z jeho předchůdců dát prezidentskému úřadu velkou důvěru veřejnosti. Dlouhodobě vedl žebříčky nejoblíbenějších politiků. Působil autenticky, zároveň ale byl vnímán jako osobnost stojící mimo zavedené politické strany. Proto se krize politických stran neodrazila na krizi důvěry v hlavu státu.
Kiska zároveň během pěti let v čele státu zjistil, že i přes silný mandát, který získal od občanů, nezmůže v politice prakticky nic, pokud nemá zastoupení v parlamentu. Z toho Kiska vyvodil logický důsledek, že po odchodu z úřadu založí vlastní politickou stranu, která bude kandidovat do parlamentu, a tím se pokusí získat reálnou možnost změnit poměry v zemi.
To, co po Kiskovi a jeho pětiletém působení v čele státu zůstane, je jeho jasná prozápadní a proevropská orientace a to není v prostoru dnešní střední Evropy vůbec samozřejmé.
Jedna podstatná věc ale Kisku od všech jeho předchůdců v čele státu odlišovala: nikdo z nich nebyl v Česku tak populární jako právě on, až to někdy mohlo Slovákům třeba i vadit, že nemalá část Čechů chce najednou jenom kvůli němu, i když třeba jenom na chvilku, obnovit Československo.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
