Václav Havel měl v roce 1997 svůj slavný projev v Rudolfinu, který na několik příštích let určil politickou agendu v Česku a zavedl také pojem „blbé nálady“.
Slovenský prezident Andrej Kiska pronesl podobný proslov tento týden.
O obyvatelích slovenského východu, tak zvaných východňarech, kolují tradičně nespočetné vtipy. O tom, jak jsou prý zaostalí, mají údajně dlouhé vedení a žijí prý v jiném světě.
Stalo se tak na půdě parlamentu v rámci zprávy o stavu země. Podle očekávání prezident kritizoval současnou politickou situaci. Jak uvedl, mezi lidmi panuje hluboká nedůvěra ve fungování státu.
Odstartovaly to události z února letošního roku, kdy byl zavražděn mladý slovenský novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Do dneška se neví, kdo vraždu spáchal. Kiska se tak ohradil především vůči práci vyšetřovacích orgánů, justice a poukázal na všude přítomnou korupci, která oslabuje činnost i dalších státních institucí.
Prezident apeloval na pojmy jako právní stát, spravedlnost, slušnost. Ve svém projevu byl více kritický než v předešlých letech, ale vzhledem k vážnosti situace v zemi asi nemohl reagovat jinak.
Pojmenoval problémy, se kterými se země potýká a které po Kuciakově vraždě vypluly na povrch. Nedůvěru ve stát, nespolehlivé státní instituce a z toho plynoucí beznaděj v lepší život. Ztrátu hodnot, které mají být jistotou.
Slovensko hledá vraha, či vrahy investigativního novináře. Důvodně se předpokládá, že byl popraven najatým zabijákem.
Kiska byl vládní koalicí kritizován za slova, která pronesl. Její představitelé mu vyčetli, že prý nenaznačil východiska. Slovenský prezident je však tím, kdo svým osobním příkladem ukazuje, že pozitivní a nezištný přístup řešení problémů je možný.
I proto je vnímán veřejností jako jeden z nejdůvěryhodnějších politiků. Kiska svým projevem dal najevo, že mu na Slovensku záleží a pro řešení problémů země dělá všechno, co je v jeho silách. Aby se ale věci daly do pohybu, nesmí zůstat osamocen.
Slovensko se dnes stalo předsednickou zemí Rady Evropské unie, poprvé ve své historii. Unie má teď sice dost starostí s takzvaným brexitem, ale i tak se na malou zemi pod Tatrami zaměří pozornost zbytku Evropy. Slovensko asertivně odmítá přijetí migrantů, hledá způsob, jak strávit krajní pravici v parlamentu, anebo jak prodat svůj ekonomický růst.
Ostrá slova, která prezident v parlamentu volil, je možné chápat i v kontextu toho, že se již na jaře příštího roku nebude ucházet o druhý mandát. Před poslanci možná hovořil naposledy, a proto cítil potřebu ještě jednou shrnout hlavní východiska své vlastní politiky.
Možná i proto, že oznámil, že se ani po odchodu z prezidentského úřadu nehodlá stáhnout do ústraní, ale že chce zůstat součástí veřejného života na Slovensku. Jakou podobu by to mohlo mít, o tom se zatím pouze spekuluje. Není ale vyloučen ani vznik nějaké politické platformy či dokonce politické strany, kterou by Kiska svým jménem zaštítil.
I to asi vysvětluje, proč silný muž slovenské politiky, bývalý dlouholetý premiér Robert Fico nevynechá ani jednu příležitost, aby Kisku podrobil zdrcující kritice, ačkoli by mohl prezidenta, který za rok skončí, klidně ignorovat.
Dálkový duel mezi Ficem a Kiskou tak bude pokračovat i v příštích měsících.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
