Petr Šabata: Na vzdělávání chybí v rozpočtu na příští rok mnoho miliard. A vláda mlží
Může ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu předložit do věcné debaty úplný nesmysl? Na tuto na první pohled zbytečnou otázku jsme právě dostali překvapivou odpověď: Ano, může, a to dokonce v kapitole, která se týká milionů občanů.
Ministerstvo školství by mělo mít podle prvního nástřelu rozpočtu na rok 2024 výdaje o téměř 30 miliard nižší než letos. Zároveň před pár dny prezident Petr Pavel podepsal zákon o pedagogických pracovnících, který garantuje učitelům mzdy na úrovni 130 procent průměru v ekonomice, tedy růst.
Ten zákon prosadila vládní koalice a odhady na jeho naplnění se pohybují od 15 do 30 miliard navíc oproti roku 2023.
Čtěte také
A také asistentům, psychologům a speciálním pedagogům slíbil minulý ministr školství navýšení mezd, bez přidání ze škol utečou školníci, kuchařky, uklízečky.
Odboráři pro obě skupiny chtějí růst o 10 procent, což není nijak přehnaný požadavek, protože jejich mzdy se v uplynulých letech škrtily inflace neinflace.
Stát správně šetří kvůli konsolidaci veřejných financí, ale ani tak nemůže přijít s nereálným návrhem a alibisticky ho označit za technický dokument k politické debatě. Jeho nekvalitou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pod návrhem podepsaný dělá hlupáky z ministra školství, z učitelů, ředitelů, zřizovatelů, také z vysokých škol a vlastně i ze studentů, žáků a jejich rodičů.
Lež je omyl
Po letech solidního pravidelného růstu mezd v regionálním školství se dostavil kýžený výsledek: stoupl zájem o pedagogické fakulty a také počet jejich absolventů, kteří jdou opravdu učit.
Ekonom Daniel Münich z think tanku IDEA ale roky upozorňuje, že tento přístup státu musí být dlouhodobý, aby děti učili nejlepší učitelky a učitelé. Což je zase naprosto nutný předpoklad pro kvalitní vzdělávání v 21. století, tomu snad rozumějí aspoň někteří členové vlády.
Čtěte také
A i kdyby vůle kabinetu v tomto směru ochabla, je tu přece zákon – který je možné sice trochu obejít stanovením nižšího základu pro výpočet oněch 130 procent pro učitele, ale nelze ho úplně ignorovat. Nebo se vláda opravdu rozhodla nedodržovat zákony? I tak je totiž možné číst Stanjurův návrh rozpočtu.
Vyhlídky nového ministra školství Mikuláše Beka při jednání o financích jsou jistě lepší než u jeho předchůdce Balaše. Proto je překvapivé, když už teď říká: „Buďme realisty. Pokud bude zachován rozpočet v letošní výši,... tak to bude podle mého soudu vlastně docela dobrý výsledek.“
Jenže podle samotného ministerstva školství byl hrubý měsíční výdělek učitelů vloni na úrovni 113 procent průměrné mzdy (a platy se zvýšily o procento). Od nástupu vlády Petra Fialy se od cílových 130 procent stále vzdaluje.
Zmíněný zákon bude platit od 1. ledna 2024 a v resortu školství se na platy ušetřit nedá, protože většina jeho výdajů je mandatorní.
Takže kde se najdou desítky miliard potřebných na zvýšení mezd na zákonných 130 procent?
Nevíme. Zároveň ale vláda i ministerstvo stále opakují, že vzdělání zůstává jejich prioritou. Takovému rozporu se dá těžko rozumět. Leda že by i zde platila slova kněze a filozofa Marka Orko Váchy: „Lež je omyl, který to o sobě ví.“
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
