Petr Šabata: Česko-Slovensko neožívá, Česko-Slovensko skončilo
Ožívá Česko-Slovensko, komentoval slovenský premiér Igor Matovič na návštěvě v Praze otevření hranic mezi oběma zeměmi po 80 dnech různých omezení.
Až se znovu sejde s Andrejem Babišem – ve čtvrtek v Lednici – a budou u toho i premiéři Maďarska a Polska, takové souznění se nečeká.
Čtěte také
Šéfové vlád budou jednat o návrhu Evropské komise na obnovu ekonomik po koronakrizi a jejich názory se výrazně liší. Česko má výhrady, Slovensko je nadšené. Polsko se raduje, Maďarsko záhadně protestuje.
A protože jde o hodně peněz a o budoucnost EU, těžko něco tyto rozdílné postoje zahladí. Česko-slovenské vztahy nijak zvlášť neutrpí, ale z Visegrádu už zbývá jen nevzhledná fasáda na místě, kde stával pěkný dům.
Česko by mělo získat z chystaného „pokoronavirového“ doplňku k sedmiletému unijnímu rozpočtu 230 miliard korun v grantech a 290 miliard ve výhodných půjčkách. To je hodně, a přesto je Andrej Babiš snad nejhlasitějším odpůrcem plánu v Evropě. Řada jeho argumentů je zcela racionálních: nemá logiku, aby se jako kritérium pro dělení peněz použila i nezaměstnanost za pět let, případně pokles HDP k polovině letošního roku. A budou země schopné rozumně investovat těch neuvěřitelných 750 miliard eur, které si ovšem bude muset Evropská komise půjčit?
Jasně unijní cesta
Slovensko by mělo získat z fondu takřka 8 miliard eur v grantech a dalších 5 miliard v půjčkách, přičemž země bude čistým příjemcem ve výši přes 10 procent HDP. Co víc si přát?
Čtěte také
Pro Česko i Slovensko jako menší ekonomiky zcela závislé na exportu je plán životně důležitý především proto, že pomáhá vzkřísit evropský trh.
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil návrh za „velký finanční impuls, který Evropě, a především Polsku, přinese takovou perspektivu hospodářského růstu, jakou jsme dosud neviděli“. Přesně tak, Poláci dostanou v přepočtu přes bilion korun plus možnost půjčit si.
Maďarsko by mělo získat jen o něco méně miliard než Česko, jeho bilance „má dáti – dal“ bude plusová na úrovni pěti procent HDP, ale Viktor Orbán protestuje, plán nazval absurdním a zvráceným, pro což není úplně racionální vysvětlení.
Čtěte také
Visegrádské země jsou tedy v názoru na návrh Evropské komise rozdělené, každá střeží vlastní zájem. A to mluvíme o největším tématu druhé poloviny letošního roku.
Poté, co se především Maďarsko stalo kvůli stavu demokracie černou ovcí Unie, je to další posun k rozpadu visegrádské skupiny, která už dávno není blokem schopným se na něčem důležitém domluvit a v EU to prosadit.
Andrej Babiš tak nemá pro svoji kritiku žádného spojence, protože takzvaná spořivá čtyřka – Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko – má vlastní výhrady, spolupracuje a naznačuje ochotu k dohodě.
A Slovensko? „Jsme jako siamská dvojčata,“ básnil v Praze Igor Matovič. To se hezky poslouchá, ale ve skutečnosti se nová reprezentace země platící eurem – prezidentka Zuzana Čaputová, Matovičova vláda i parlamentní většina – vydaly zcela sobecky a zcela pochopitelně vlastní, jasně unijní cestou.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
