Petr Šabata: Kam se stovkami miliard z Bruselu, které zaplaví Česko?

Jednání budou tvrdá, ale rozpočet i 750 „koronavirových“ miliard eur sedmadvacítka podle všeho schválí. A tak Česko získá stovky miliard korun.

Čtěte také

Petr Holub: EU pomůže proti koronaviru, ale zadarmo to není

Na Slovensku kdosi nazval jejich 8 miliard eur ze záchranného plánu „předčasnými Vánocemi“. A ozvaly se racionální obavy, zda je země schopná peněz smysluplně využít, s ohledem na dezorganizovanost, přebyrokratizování a korupci při dosavadním čerpání eurofondů na Slovensku.

To je i pro Česko skvělá otázka. Otázka za 520 miliard korun z koronavirového fondu (230 miliard v grantech a 290 ve výhodně úročených půjčkách) a vlastně ještě za víc. Musíme přidat čistých více než 200 miliard ze sedmiletého rozpočtu EU a také další stovky miliard, kterými se míní zadlužit samotné Česko.

Takové hody tady nebyly od privatizace v 90. letech. A původní věrohodná snaha státu pomoct v nastupující krizi firmám i živnostníkům, se pomalu stáčí k uspokojování zájmových skupin. Na což ekonomové upozorňovali u zpětného uplatnění daňové ztráty i u plánu převzít Smartwings.

Poctivé čerpání miliard

Zvládne kabinet vše připravit transparentně tak, aby na konci nebyl jen nevídaný dluh a pachuť jako po zmíněných 90. letech?

Čtěte také

Karel Barták: Evropská komise navrhla nejen hodně peněz, ale také společnou vizi

Vláda Andreje Babiše má v programovém prohlášení šest priorit: Důchodová reforma je velmi dobrý cíl investování, jenže navzdory exitující komisi je celý projekt u ledu. Také digitalizace je – nejen po názorné ukázce v čase koronakrize – nanejvýš žádoucí, ovšem aspoň po vzoru Estonska, nikoli jako dosavadní černá díra na velké peníze. Rozhodně by se neměly vydávat miliardy slepě podle Babišova investičního plánu, který je jen soupisem tu užitečných, tu zbytných přání. Peníze na bezpečnost – jistě ano.

Ale dnes by měla mít číslo 1 v seznamu rozumného investování položka vzdělávání. Nejen proto, aby se těm dětem, které jednou budou nedozírné dluhy splácet, aspoň dostalo prvotřídního vzdělání, byly úspěšné a měly z čeho platit. Ale hlavně proto, že jen špičkové vzdělání umožní našim lidem a celé zemi uspět v globální konkurenci. I o tom nám krize kolem koronaviru něco řekla.

Čtěte také

Lída Rakušanová: V unijním plánu obnovy jde o mnohem víc než jen o peníze

U školství navíc hned víme, jak na to – razantně zvýšit platy učitelů a pokračovat v tom i další roky. Tak dostaneme za katedry nejlepší lidi, jako se to povedlo ve Finsku i jinde, kde mají děti v mezinárodním srovnání výborné výsledky. Máme i rozumnou strategii do roku 2030. A nakonec jeden velký úkol, který slušná země prostě musí splnit: mít kvalitní školy nejen v Praze, ale i v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Dalšími zřejmými prioritami jsou věda a výzkum i odpověď na ekologickou krizi.

Na poctivé čerpání miliard jistě dohlédne Brusel – nejen u nás, ale všude, vždyť do Itálie a Španělska půjdou také stovky miliard – ale v eurech.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Česká vláda by pak měla při plnění tohoto úkolu desetiletí „nalézt maximální možný konsenzus a zapojit i odborníky opozice, zástupce sociálních partnerů, profesní a zájmová sdružení i územní samosprávy“. Ten citát zní naivně, jak z jiného světa, a přitom je to věta z programového prohlášení vlády Andreje Babiše.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus