Karel Barták: Evropská komise navrhla nejen hodně peněz, ale také společnou vizi
Ještě nikdy ve své historii nečelila Evropská unie tak ničivému úderu, jako jsou hospodářské důsledky letošní koronavirové pandemie.
Evropská komise proto po dvou měsících přemýšlení navrhla protiúder, který by byl na výši této nečekané výzvy. Předložila členským státům záchranný plán investic v hodnotě 750 miliard eur, který se stane součástí sedmiletého rozpočtu Evropské unie na léta 2021-2027.
Čtěte také
Celkem komise navrhuje utratit v příštích sedmi letech ve prospěch společného trhu 1,85 bilionu eur, tedy skoro 50 bilionů korun. Tyto prostředky mají být vynakládány tak, aby Evropa rychle překonala zejména sociální dopady pandemie, připravila se lépe na další podobné rány v budoucnosti a zejména investovala do perspektivně nejdůležitějších oblastí, jako je boj proti klimatickým změnám, digitalizace ekonomik či zdravotnický výzkum. Právě proto nazvala předsedkyně Ursula von der Leyenová třísetstránkový dokument „Příští generace EU“.
Poslancům Evropského parlamentu vyložila, že chce zejména zachránit společný evropský trh, který je důležitý pro všechny a na jehož dobré kondici jsou v dnešním globalizovaném světě všichni závislí. „Pokud v jedné zemi zkrachuje podnik, je to o jednoho spolehlivého dodavatele méně v jiné zemi. Hospodářské potíže v jedné části Evropy oslabují druhou část Evropy. Tohle je větší než my všichni, je to o celé Evropě,“ prohlásila.
Státnický počin Merkelové
Bránila také návrh, aby půl bilionu dodatečných peněz bylo vyplaceno ve formě nevratných dotací, což se velmi nelíbí čtveřici bohatých severních zemí: Nizozemsku, Rakousku, Dánsku a Švédsku. Poukázala na to, že evropský rozpočet vždy spočíval na dotacích a že půjde o „společnou investici do naší budoucnosti, která nemá nic společného s minulými dluhy některých zemí.“
Čtěte také
Upozornila, že tyto peníze budou vynakládány prostřednictvím rozpočtu EU a podle jasného klíče, který stanoví limity pro každý stát. Navrhla také, aby vypůjčené peníze Komise splácela z vlastních zdrojů, tedy z dodatečných daní vybíraných na evropské úrovni.
Zahájila tak vlastně už debatu o osudu tohoto kontroverzního návrhu, která bude obtížná a pravděpodobně potrvá několik měsíců. První reakce byly na jihu příznivé, na severu opatrné, ale nikdo nebyl otevřeně proti. Ze zemí Visegrádu se ozvalo Polsko, jehož premiér mluvil o dobrém východisku pro jednání.
Z Česka zazněly obavy, abychom se nestali čistými přispěvateli do rozpočtu EU a nemuseli tak sanovat země jako Itálii či Španělsko, kde epidemie napáchala největší škody. Zatímco na bruselském řečništi se mluvilo hodně o solidaritě jako předpokladu pro výhodné hospodaření na společném trhu, z Prahy přišel dotaz, proč máme doplácet na to, že jsme nákazu zvládli lépe než ostatní.
Evropská komise se může opřít o solidní podporu francouzsko-německého tandemu. Prezident Macron a kancléřka Merkelová jí připravili půdu nedávno, když souhlasili s tím, aby si EU vypůjčila půl bilionu eur na sanaci ekonomik. Zejména ze strany německé kancléřky to byl zásadní obrat o 180 stupňů a vskutku státnický počin, protože Německo dosud zásadně odmítalo jakékoli zadlužování na evropské úrovni a sdílení dluhu členskými státy. Nedivil bych se, kdyby se o tomto obratu jednou učilo v dějepise.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
