Petr Janyška: Ohlašované vítězství krajní pravice se ve Francii nekoná
Petr Janyška: Ohlašované vítězství krajní pravice se ve Francii nekoná
Hlavním sdělením nedělních voleb ve Francii je, že se ohlašované vítězství krajní pravice nekonalo. A naopak, že nejvíc poslanců bude mít spojená levice a v závěsu za ní, jen o 14 křesel méně, Macronův tábor. Tím se úplně smazal dojem z nedávných evropských voleb, ve kterých nebývalým způsobem uspěla strana Marine Le Penové.
Podepsala se na tom evidentně taktika „všichni proti krajní pravici“, na které se po prvním kole dohodl Macronův tábor s levicí. Tam, kde by proti sobě stáli tři kandidáti, jeden odstoupil ve prospěch toho, kdo měl větší šanci porazit kandidáta krajní pravice Národní sdružení.
Čtěte také
Stalo se to ve víc než 200 volebních obvodech, což evidentně přineslo ovoce. Nahrálo to hlavně levici, která se prezentovala jako hráz proti nebezpečí Národního sdružení.
Druhým velkým sdělením voleb je, že potvrdily existenci tří velkých uskupení, která teď budou dominovat francouzské politické scéně: Macronův politický střed, spojená levice a krajní pravice, a vedle nich malá klasická pravice.
Žádné z nich nezískalo absolutní většinu, takže nebude samo o sobě schopno vytvořit vládu. To je něco, co Francie po desetiletí neznala – vždy vítězila buď pravice, nebo levice a sestavovala svůj jednobarevný kabinet.
Čtěte také
A třetí sdělení voleb: francouzská politická scéna se radikálně změnila, je rozdrobená a prakticky všechno bude teď jinak. Oslabilo postavení současného prezidenta, zvýraznila se role parlamentu a stran a politici budou muset víc vyjednávat a dělat kompromisy. Přiblíží se tak německému modelu koaličních vlád, které do té doby neznali.
A je tu i čtvrté sdělení: polarizace na levici a pravici stále existuje. Macron se ji tím, že si do svých vlád bral politiky z obou táborů, snažil vymazat, ale teď se mu vrátila oknem.
Macronovy scénáře
Co bude po volbách? Prezident Macron chce počkat, až skončí „strukturace“ parlamentu, jak se vyjádřil, a teprve potom jmenuje nového premiéra a vládu. Dosluhující premiér Gabriel Attal, který byl zároveň volebním lídrem Macronovy formace Spolu, ve velmi lidském projevu oznámil, že v pondělí podává demisi, že ale „bude fungovat, dokud to bude nutné“.
Čtěte také
Jde tedy předpokládat, že on a celá dosavadní vláda zůstanou ve funkcích do podzimu po dobu olympiády, že mezitím vychladnou horké hlavy a začnou spolu vyjednávat.
Prezident by zjevně uvítal, kdyby mohl jmenovat nějakou vládu odrážející široké spektrum: od klasické pravice přes své centrum, až po socialisty a třeba zelené. Pokud nenajde dost ochotných ke kompromisu, můžeme čekat, že zkusí jmenovat nějakou dočasnou nepolitickou vládu odborníků.
Macron v tom ale tvrdě narazí na radikální levici Jeana-Luca Mélenchona. Ten pár minut po konci hlasování v plamenném projevu prohlásil, že levice jasně zvítězila a že chce vládu a že je prezidentovou povinností jim to ihned umožnit. A že zrealizuje veškerý svůj předvolební program, a to včetně zrušení důchodové reformy.
Spojená levice dosud neurčila svého kandidáta na premiéra, ale Mélenchon si o něj tímto řekl. Pro liberální střed a pro pravici je zcela nepřijatelný, pokud ovšem nebude uspokojen, je jisté, že zvedne proti Macronovi ulici.
Francii teď čeká období nejistot a turbulencí, v této chvíli není jasné, kdy a jakou vládu bude mít.
Na její zahraniční politiku ani na vztahy uvnitř NATO a uvnitř EU ani na podporu Ukrajiny to ale zatím nebude mít vliv.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
