Petr Janyška: Macron ztratil většinu, bude muset změnit způsob vládnutí
Poslední parlamentní volby zcela překopaly francouzskou politickou scénu, Francie bude ode dneška politicky jiná, než jakou dosud byla. Pro prezidenta Emmanuela Macrona bude daleko těžší jí vládnout. Může očekávat nejrůznější turbulence včetně protestů v ulicích a ataků ze strany posílené opozice.
Čtěte také
Zemi teď dominují tři bloky, jak to bylo vidět už po volbě prezidenta: převažující Macronův střed s umírněnou pravicí a vedle něj levý a pravý extrém.
Otázkou číslo jedna těchto voleb bylo, zda si prezident Macron udrží v parlamentu většinu. Neudržel, jeho vládní koalici mu do ní schází celých 65 poslanců a to ukazuje na jeho velké oslabení, mnohými vnímané jako šok těchto voleb. Kde si bude hledat partnera do vládní většiny? Aritmeticky vychází, že jím může být pouze klasická pravice Republikáni.
Ti v těchto volbách sice podstatně oslabili, vybojovali o čtvrtinu méně poslanců, než měli dosud, ale paradoxně jsou jedinou silou, s níž by Macron mohl dát dohromady spolehlivou většinu, nikoho jiného nemá. Otázkou nadcházejících dnů bude, zda budou ochotni jít přímo do jeho vlády nebo s ním uzavřít nějaký pakt o podpoře při přijímání zákonů.
Čtěte také
Pokud s nimi ovšem Macron vytvoří vládu, bude tlačen do výrazně pravicové politiky a lidové vrstvy ho budou tím víc odmítat.
Otázkou číslo dvě těchto voleb bylo, zda se levicové koalici podaří stát se hlavní opoziční silou a zda si její vůdce Jean-Luc Mélenchon vynutí své jmenování předsedou vlády. Celou Francii oblepil plakáty „Mélenchon premiérem“ a už se chystal do premiérského křesla. Ničeho takového ale levice nedosáhla. Je sice jako koalice druhou nejsilnější silou v parlamentu, oproti dosavadnímu stavu sice posílila, získala ale stále pouze čtvrtinu všech křesel, což nelze považovat za vítězství a na její původní ambice to nestačí.
Volby znamenají politický konec Jean-Luca Mélenchona, který sám v těchto volbách paradoxně nekandidoval, jen stále argumentoval tím, že jako třetí ve volbě prezidenta teď musí být premiérem.
Čtěte také
Je otázkou, jak se teď bude chovat každá ze čtyř levicových stran, jež se v těchto volbách spojily pod jeho vedením v koalici. Budou mít každá v parlamentu svůj samostatný klub a lze předpokládat, že každá se vrátí ke své dosavadní autonomii a nebude se řídit Mélenchonovými nápady. Zvlášť, že programově se od něj velmi liší. Socialisté jsou třeba pro pevnou EU a pro její další integraci i pro členství v NATO, Mélenchon by obojí nejraději zrušil.
Největší šok: úspěch krajní pravice
Největším a chmurným překvapením těchto voleb byl netušený úspěch nacionálně-populistické strany Marine Le Penové (sama dostala přes 60 procent). Dosud toto Národní sdružení čítalo v parlamentu jen osm poslanců, kteří neměli na nic nejmenší vliv. Teď jich získalo 89, vůbec nejvíc za celou svou existenci, což pro ně bude znamenat vlastní poslanecký klub, velkou finanční injekci od státu za výsledek voleb.
Krajní pravice tak bude druhou nejpočetnější stranou, dostala o patnáct křesel víc než klasická pravice Republikáni a je jasné, že udělá vše, aby ji bylo vidět a slyšet. Výsledek voleb potvrdil, že se v posledních letech stala pro mnoho Francouzů přijatelnou, což ještě před pár lety bylo nemyslitelné. Le Penová bude usilovat o roli hlavní opozice proti Macronovi a jelikož o něco podobného se bude snažit i levice, čekají Francii i prezidenta perné dny. Ten ztratil volné ruce pro své reformy.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
