Eva Svobodová: Francouzská levice se spojuje proti Macronovi

10. květen 2022

Francii čekají v polovině června volby do Národního shromáždění, v nichž by levice ráda porazila stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli historicky nízké volební účasti má tentokrát Macron, kterého volilo jen 38,5 procenta Francouzů, poměrně slabý mandát.

Podle průzkumu agentury Cevipof se 69 procent Francouzů domnívá, že během uplynulého volebního období prezidenta Macrona se situace v zemi zhoršila a 72 procent má zase pocit, že prezident hájí jen zájmy privilegovaných občanů.

Čtěte také

Macron si je své nejisté pozice vědom, a tak se rozhodl oživit vadnoucí politickou značku, hnutí s pozitivním poselstvím La République en Marche – Republika kupředu – přejmenoval na Renaissance. Což lze do češtiny přeložit jako renesance, ale také jako znovuzrození.

Velká část Macronových voličů, kteří volbou chtěli jen odvrátit nástup krajní pravice k moci, je připravena nejen vyjít do ulic, ale spočítat to Macronovi i v červnových volbách do Národního shromáždění.

Toho chce využít levice, která se snaží sjednotit zejména kolem třetího muže prezidentských voleb, levicového politika Jeana-Luca Mélenchona. Mezi absentujícími voliči v prezidentských volbách totiž podle průzkumů často figurovali právě voliči levice. Kromě toho z politické soutěže ustoupila témata, jako je migrace či islám. Od identitárních otázek k sociálním se posunula i Marine Le Penová. Do centra politické debaty se tak dostala témata levici vlastní.

Levice hledá svou ztracenou identitu

Poslední volby na druhou stranu ukázaly, že úspěšní kandidáti musí být schopni reprezentovat určitou sociální skupinu či třídu, která spolu něco sdílí. Což může být neuralgickým bodem spolupráce čtyř levicových stran – Mélenchonovy Nepoddajné Francie, komunistů, Socialistů a Zelených. Každá strana hájí trochu jinou společenskou skupinu a neshodují se ani v řadě bodů svých programů.

Čtěte také

Euroskeptický Mélenchon z mnoha francouzských problémů viní evropská nařízení. Macrona posledních pět let prezentuje jako podřízeného Němcům, Evropské komisi či USA.

Proti němu stojí Zelení, kteří se dlouhodobě domnívají, že problémy dneška lze vyřešit pouze v evropském měřítku. Navzdory časté kritice politik Evropské unie Zelení nezpochybňují její důležitost.

Spojením Mélenchonovy strany posílené posledními prezidentskými volbami s ostatními stranami, které mají zase silnější regionální zastoupení, se levicoví progresivní voliči mohou cítit zahnáni do kouta. Lze totiž předpokládat, že převládnou vize Mélenchona.

Čtěte také

Když se v roce 2002 do druhého kola prezidentských voleb dostal spolu s prezidentem Chiracem i krajně pravicový kandidát Jean-Marie Le Pen, Francie utrpěla šok. Socialistickému kandidátovi Lionelu Jospinovi utekl postup do 2. kola prezidentských voleb jen o 0,68 procenta. Mnozí debakl vysvětlovali fragmentací levice.

Alternativním vysvětlením je nejen stále se zhoršující socioekonomická situace v průběhu 90. let, ale také kohabitace prezidenta Chiraca a právě premiéra Lionela Jospina, která ve voličích vyvolala pocit, že není rozdílu mezi levicí ani pravicí.

Eva Svobodová

Je otázkou, jestli znovuzrození čeká současného prezidenta Macrona, nebo naopak levici. Hypotetické vítězství levice by ale opět znamenalo kohabitaci.

I vzhledem ke kakofonii, kterou dnes unie čtyř stran představuje, bude pro levici mnohem těžší znovu najít svou ztracenou identitu.

Ambice stran jsou ale ve skutečnosti často mnohem menší. Výzvou zejména pro socialisty není vrátit se k moci, ale zachránit pár křesel a finanční situaci strany.

Autorka je politoložka

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.