Eva Svobodová: Francouzská levice se spojuje proti Macronovi
Francii čekají v polovině června volby do Národního shromáždění, v nichž by levice ráda porazila stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli historicky nízké volební účasti má tentokrát Macron, kterého volilo jen 38,5 procenta Francouzů, poměrně slabý mandát.
Podle průzkumu agentury Cevipof se 69 procent Francouzů domnívá, že během uplynulého volebního období prezidenta Macrona se situace v zemi zhoršila a 72 procent má zase pocit, že prezident hájí jen zájmy privilegovaných občanů.
Čtěte také
Macron si je své nejisté pozice vědom, a tak se rozhodl oživit vadnoucí politickou značku, hnutí s pozitivním poselstvím La République en Marche – Republika kupředu – přejmenoval na Renaissance. Což lze do češtiny přeložit jako renesance, ale také jako znovuzrození.
Velká část Macronových voličů, kteří volbou chtěli jen odvrátit nástup krajní pravice k moci, je připravena nejen vyjít do ulic, ale spočítat to Macronovi i v červnových volbách do Národního shromáždění.
Toho chce využít levice, která se snaží sjednotit zejména kolem třetího muže prezidentských voleb, levicového politika Jeana-Luca Mélenchona. Mezi absentujícími voliči v prezidentských volbách totiž podle průzkumů často figurovali právě voliči levice. Kromě toho z politické soutěže ustoupila témata, jako je migrace či islám. Od identitárních otázek k sociálním se posunula i Marine Le Penová. Do centra politické debaty se tak dostala témata levici vlastní.
Levice hledá svou ztracenou identitu
Poslední volby na druhou stranu ukázaly, že úspěšní kandidáti musí být schopni reprezentovat určitou sociální skupinu či třídu, která spolu něco sdílí. Což může být neuralgickým bodem spolupráce čtyř levicových stran – Mélenchonovy Nepoddajné Francie, komunistů, Socialistů a Zelených. Každá strana hájí trochu jinou společenskou skupinu a neshodují se ani v řadě bodů svých programů.
Čtěte také
Euroskeptický Mélenchon z mnoha francouzských problémů viní evropská nařízení. Macrona posledních pět let prezentuje jako podřízeného Němcům, Evropské komisi či USA.
Proti němu stojí Zelení, kteří se dlouhodobě domnívají, že problémy dneška lze vyřešit pouze v evropském měřítku. Navzdory časté kritice politik Evropské unie Zelení nezpochybňují její důležitost.
Spojením Mélenchonovy strany posílené posledními prezidentskými volbami s ostatními stranami, které mají zase silnější regionální zastoupení, se levicoví progresivní voliči mohou cítit zahnáni do kouta. Lze totiž předpokládat, že převládnou vize Mélenchona.
Čtěte také
Když se v roce 2002 do druhého kola prezidentských voleb dostal spolu s prezidentem Chiracem i krajně pravicový kandidát Jean-Marie Le Pen, Francie utrpěla šok. Socialistickému kandidátovi Lionelu Jospinovi utekl postup do 2. kola prezidentských voleb jen o 0,68 procenta. Mnozí debakl vysvětlovali fragmentací levice.
Alternativním vysvětlením je nejen stále se zhoršující socioekonomická situace v průběhu 90. let, ale také kohabitace prezidenta Chiraca a právě premiéra Lionela Jospina, která ve voličích vyvolala pocit, že není rozdílu mezi levicí ani pravicí.
Je otázkou, jestli znovuzrození čeká současného prezidenta Macrona, nebo naopak levici. Hypotetické vítězství levice by ale opět znamenalo kohabitaci.
I vzhledem ke kakofonii, kterou dnes unie čtyř stran představuje, bude pro levici mnohem těžší znovu najít svou ztracenou identitu.
Ambice stran jsou ale ve skutečnosti často mnohem menší. Výzvou zejména pro socialisty není vrátit se k moci, ale zachránit pár křesel a finanční situaci strany.
Autorka je politoložka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
