Karel Hvížďala: České průšvihy 1989–2024

17. leden 2025

Název je podtitul knihy Národ sobě, na níž se podílí osm intelektuálů tří generací, kteří se pokouší artikulovat důvody, proč nás po pětatřiceti letech po listopadu 1989 obchází nejistota a zlá předtucha. 

Čtěte také

Autoři se shodují na tom, že v obecné rovině za to může náš sklon místo hledání řešení, hledat nepřítele a svádět špatné kroky na něčí zradu, což vedlo k tomu, že národní mýtus se od samého počátku vyhýbal vnímání a popisu nepřikrášlené skutečnosti.

K analýze a kritice tu chyběla odvaha. Proto u nás nedošlo nikdy k nadřazení práva a pravidel nad politickým zájmem.

Vystačili jsme si s pohádkou

Petr Pithart píše: „Za naším poškozením. jsou celé moderní dějiny s uznávaným až adorovaným Edvardem Benešem, který se ,zasloužil o stát‘, podle platného zákona – i když je za ním Mnichov, Košický vládní program s Národní frontou a únor 1948. Pak přišel osmašedesátý a okupace, po ní normalizace.“ 

Čtěte také

Historik Jan Urban zase připomíná radikální krok, s kterým přišel v listopadu 1989 Ivan Dejmal. Ten navrhoval vytvořit tříčlenné česko-slovenské direktorium, které by převzalo moc, odvolalo vlády a rozpustilo obě komory Shromáždění i Národní rady.

Do voleb by vládlo pomocí dekretů, které by musely být po volbách Zákonodárným shromážděním potvrzeny. To, že tu chyběla odvaha se důsledně oddělit od starých pořádků a jejich představitelů, byl hlavní důvod, proč místo převratu převládlo neumětelství a nevynucené kompromisy, které navždy zatížily budoucnost.

Privatizace? Prostě se zhaslo...

Podobný chaos a neochota k řádnému hospodaření s pevným zákonným rámcem vládl i v ekonomice, na což upozorňuje ekonom Ondřej Neumann.

Čtěte také

Podle něj privatizace proběhla jako ve Formanově filmu Hoří má panenko. Zhaslo se, a po rozsvícení jsme nechali každému, co si stihl přivlastnit.

Bohužel o tom, že se zhasne, byli informováni jen vyvolení z předchozí éry a známí mocných éry polistopadové. Jen proto například poslední náčelník StB mohl pracovat pro Pentu jako ředitel finančních rizik.

A ze stejných důvodů, píše novinář Robert Břešťan, český problém není primárně v individuální korupci, ale v systémovém mafiánském ovládání veřejných zdrojů a zlodějně spojené s veřejnými zakázkami, který vytvořili vyvolení.

Karel Hvížďala, komentátor

Což způsobuje, jak píše právník Aleš Rozehnal, že se Česká republika stává gangsterským státem, v němž sice neovládají zločinci stát prostřednictvím úplatků a vydíráním veřejných osob, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. A tato infrastruktura pak funguje ku prospěchu vyvolených osob.

Na závěr bych citoval Petra Pitharta: „Kdyby vůdčí osobnosti včas a pravdivě analyzovaly, co se dělo, když u toho byly a varovaly před tím, co se z toho ještě může vyvinout, mohlo vše dopadnout jinak.“

Další argumenty najdete na 246 stránkách knihy Národ sobě, kterou vydal Hlídací pes a Ústav nezávislé žurnalistiky – bohužel, víc se mi do této poznámky nevešlo.

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.