Petr Janyška: Macron dostal pomazání na dalších pět let
Emmanuelu Macronovi začalo druhé pětileté období. V sobotu byl v Elysejském paláci, za přítomnosti 450 osobností politického, společenského a kulturního života, uveden slavnostně do úřadu. Pozval k tomu i dva předchozí prezidenty, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollanda, aby tak symbolizoval kontinuitu státu.
Čtěte také
Podle francouzského protokolu nově zvolený prezident nepřísahá, hlavou státu ho před těmi početnými svědky prohlásil předseda Ústavní rady na základě volebního výsledku, s tím, že Macrona zvolilo přes 18 milionů Francouzů.
Potom staronový prezident tiskl ruce a vyměňoval pár slov s většinou hostů, včetně rodičů profesora Samuela Patyho, kterého zavraždil před půldruhým rokem islamista. Bylo vidět, že při tomto lidském a uvolněném kontaktu s občany je Macron ve svém živlu, že rád mluví s lidmi a má rád jejich tělesnou blízkost. Tento rys mu v politice velmi pomohl, hlavně v prvních letech. A pár kroků od něj se s pozvanými zdravila i jeho žena Brigitte, která je součástí jeho politického image.
Nezávislá Francie v destabilizovaném světě
Čtěte také
V krátkém, hutném projevu Macron slíbil silnou a nezávislou Francii, kterou od prvních vět situoval do evropského a světového kontextu, který vidí jako silně destabilizovaný. Hned na začátku jako první téma zmínil válku na Ukrajině a potřebu silné armády. Ohledně rozbouřené situace v zemi nabídl změnu metody, s jakou dosud prosazoval reformy. Jistě si je vědom toho, že svým direktivním přístupem v minulosti přišel o sympatie mnoha spoluobčanů.
Důraz položil na ekologii, chce prý z Francie udělat ekologickou mocnost – to bude údajně znamenat „podstatně změnit způsob výroby, dopravy i života“. Ekologická transformace je vůbec Macronovou fixní ideou, často o ní hovoří a je v tom v symbióze s veřejným míněním, které klimatem hodně žije. Slíbil také, že se vynasnaží vyrovnávat nerovnosti mezi obyvateli, že se pustí do transformace školství a zdravotnictví, že bude pracovat na rovnosti žen a mužů. Vypíchl důležitost sekulárního státu – to je ve Francii citlivé téma – a racionálního myšlení, které země má už z dob osvícenství, a odmítl ve zjevné narážce na pravicový i levicový extrém každou demagogii.
Čtěte také
A co je důležité, řekl, že bude chtít dosáhnout plné zaměstnanosti – to je ve Francii, která notoricky trpí nezaměstnaností, velmi odvážný a riskantní slib. Růst cen je dnes největším problémem Francouzů a Macron ví, že ho budou hodnotit především podle toho, jak se s ním vyrovná.
Všichni ovšem vědí, že aby mohl toto všechno uskutečnit, potřebuje k tomu maličkost: vyhrát za měsíc parlamentní volby. A to není vůbec jisté. Macron si je vědom toho, že v těch 58 procentech, která ve volbách dostal jako prezident, bylo mnoho hlasů, které hlavně nechtěly Marine Le Penovou, nikoli nutně a právě jeho.
Volební boj teď bude komplikovanější, než byl ten prezidentský. Všechny strany se už seskupují do koalic. Macron si tu svou sestavuje kolem svého hnutí a některých centristů a snaží se přilákat další tváře z obou stran spektra. Klasická pravice bude v koalici s druhou částí centristů. A potom tu jsou čtyři strany levice včetně socialistů, které se teď snad poprvé v dějinách spojily už do prvního kola voleb. Vede je nedávný prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon s ambicí tyto volby vyhrát a stát se premiérem, který by vyvažoval Macrona zleva.
Jediná Le Penová půjde sama, spojenectví s radikálním, krajně pravicovým Erikem Zemmourem odmítla.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.