Petr Janyška: Všeobecná úleva v Evropě – Macron vyhrál
Od nedělního večera víme, kdo bude dalších pět let prezidentem Francie: opět Emmanuel Macron. Přeci jen tedy zvítězil nad extremistickým populismem Marine Le Penové, která se tvářila jako obránce lidových vrstev. Macronovo vítězství, jež nebylo do poslední chvíle jisté, znamenalo úlevu v Evropě i ve světě. Kdyby totiž Le Penová zvítězila, zemi by čekal zcela jistě chaos a sociální nepokoje.
Politička je známa svou příchylností k Vladimiru Putinovi, obhajovala mimo jiné anexi Krymu, a k Viktoru Orbánovi. Oba jí financovali prezidentskou kampaň, Orbán současnou, Putin minulou. Ve svém programu měla třeba vyvázat Francii z Evropské unie či ustavit strategické partnerství s Ruskem. Na mezinárodní scéně nezná nikoho kromě evropské krajní pravice včetně Tomia Okamury u nás. Kdyby zvítězila, bylo by tu nové Maďarsko, jen ve větším.
Čtěte také
Macron získal téměř 59 procent hlasů, což je velmi slušný výsledek. Navíc je teprve třetím prezidentem od Charlese de Gaulla, kterému se podařilo být zvolen podruhé, což mu obojí dává silnou legitimitu.
Ovšem jak se to vezme: Kdyby to byl souboj dvou klasických kandidátů, kdy vítěz dostával maximálně 54 procent, bylo by těch Macronových 59 procent na francouzské poměry výrazné vítězství. Ovšem tváří v tvář vůdkyni krajní pravice to je na pováženou. Ještě před pěti lety dostal proti téže Le Penové 66 procent a už tenkrát se to považovalo za velké oslabení demokratického života.
Nejnovější výsledek potvrdil, co je patrno už delší dobu, totiž že krajní pravice ve Francii stále posiluje. A že tam podstatně posilují i hlasy odmítající celý systém, ať už zprava, nebo zleva. Macron bude muset s těmito voliči počítat, což naznačil už ve svém projevu krátce po vítězství, kdy s pokorou řekl, že si je vědom jejich zahořklosti a že bude konat jako prezident všech Francouzů.
Víc empatie vůči sociálně slabším
To znamená, že oproti předchozím létům bude muset své reformování všech oblastí společnosti najednou zpomalit, že bude muset brát víc v úvahu hlasy poslanců, starostů i odborů, jež dosud přehlížel, že bude muset projevit víc empatie a sociálního cítění. Protože ač je neobyčejně inteligentní a pracovitý a orientuje se ve všech tématech života společnosti, mnoho občanů si znepřátelil jistou povýšenou arogancí a přehlížením sociálně slabších vrstev.
Čtěte také
Za dva měsíce ho čeká druhá kapitola politického boje, parlamentní volby. A ty pro něj nebudou nic snadného. Ve Francii bývá zvykem, že kdo vyhraje prezidentské volby, vyhraje se svojí stranou i následující volby do parlamentu.
Macronovo hnutí Republika v pohybu má ale slabé lokální zastoupení a je velmi nepravděpodobné, že by samo volby vyhrálo. Macron bude proto muset své zázemí podstatně rozšířit o tváře z jiných formací, a to od centristické pravice po levici a zelené, a vytvořit jakousi široce rozkročenou kandidátku, jinak parlamentní většiny nedosáhne.
Prvním signálem, že se k něčemu takovému chystá, je čerstvá podpora, kterou mu vyjádřil bývalý pravicový prezident Nicolas Sarkozy.
A proti sobě bude Macron mít jednak Le Penovou, která se dnes prohlásila za hlavní opoziční sílu, jednak levicového lídra Jean-Luca Mélenchona, který se v prvním kole umístil těsně jako třetí a rovněž aspiruje na lídra opozice. Obě to jsou ale jasně antisystémové formace a pro Macronovu centristickou politiku bude velkým úkolem, aby je nenechal vyhrát.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
