Petr Fischer: I Fialova vláda nejvíc trpí nepřipraveností na vládnutí
Premiérova vánoční zdravice se na sociálních sítích dočkala téměř plošného výsměchu. Stále více lidem vadí samochvála, která nedopovídá realitě, opozici zase, že Petr Fiala (ODS) mluví o „prodavačích strachu“, přičemž on sám straší tím, že návrat babišovské politiky k moci by znamenal politický útěk k autoritářskému Východu.
Nedá se popřít, že kritika premiérovy řeči má rozumové jádro a že se jí nevyhýbali ani liberálové, kteří tuto vládu považují stále za lepší variantu než vládnutí Andreje Babiše (ANO) a marketingových figur kolem něj. Tedy vládu lidí, kteří své názory a postoje mění podle toho, odkud vane silnější politický vítr.
Čtěte také
Kritika premiéra se mi nezdá zcela oprávněná v jedné věci: letošní rok 2024 je z pohledu jeho vlády jednoznačně nejefektivnější a nejúspěšnější. Konečně se aspoň něco podstatného děje.
Kabinet prosadil důchodovou reformu, ať si o jejích kvalitách myslíme cokoliv. Udělal to, co předchozí vláda nedokázala, ačkoliv to byla její priorita číslo jedna a politici ANO ji slibují osm let, minimálně od chvíle, kdy spolu s ČSSD a lidovci zrušili druhý důchodový pilíř vytvořený vládou Petra Nečase (ODS).
Fialův kabinet konečně posunul dál výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, i když i s vybranou korejskou firmou jsou problémy, věci se konečně hnuly.
Čtěte také
Vláda schválila třetí vlnu zákonů o obnovitelných zdrojích. Lex OZE III, jak se této normě říká, se týká především akumulace energie, umožňuje rozvíjet moderní technologie, které Česko do budoucna nutně potřebuje, aby OZE maximálně využilo. Trvalo to, důležitá norma mohla být před třemi lety, ale lepší později než nikdy.
A to je také největší kámen úrazu této vlády, což se nakonec objevilo rovněž v premiérově řeči. I Petr Fiala přece přiznal, že je co dohánět ve zdravotnictví, školství nebo v bytové oblasti, protože, jak sám řekl, lidé stále mají problémy najít slušné bydlení, jak naopak slibovala vláda ve svém rozmáchlém, až všeobjímajícím programu.
Vládní tým ví, co dělat, ale strašlivě dlouho mu trvá, než něco udělá.
Dobíhá čas
Je to obecnější dlouhodobý problém české politiky – nepřipravenost na vládnutí. Až příliš mnoho času stráví politické strany plánováním marketingu, až zapomenou, že nahromaděné sliby je také třeba efektivně plnit.
Vládnout aktivně a efektivně se musí od první minuty u moci, a to se Fialovu kabinetu nepovedlo. Je na pováženou, že až třetí rok její činnosti – kritika nekritika – má relativně silné výstupy.
Řeklo by se, že z pohledu volební strategie je to naopak dobře, protože voliči stačí rok před volbami pozitivní výkony udržet v paměti. Tak to ale v politice nefunguje.
Příkladem budiž schválená důchodová reforma, kterou chce opozice (ANO, SPD) po nástupu k moci zrušit. Tak velký problém to nebude, když zákon platí od prvního ledna, kdyby platil tři roky, musela by se nová politická reprezentace o rušení zákona rozmýšlet úplně jinak, protože jejich „zásadový politický čin“ by zasáhl příliš mnoho lidí.
Fialova vláda nedojíždí na špatnou komunikaci, kterou dnes premiér vyvažuje komunikační hyperaktivitou a vypouštěním právem kritizované růžové politické mlhy. Kabinet doběhl čas, který v opozičních lavicích běžel tak rychle, že se politici nestačili nachystat na práci na okamžitých změnách všude tam, kde slibovali.
Je dobré dělat, co je třeba, ale musí se to také dělat neodkladně, tedy včas. Vláda teď za svou prokrastinaci platí daň široké nepopularity. I proto pouhý strach z prodavačů strachu nemusí na lepší volební výsledek stačit.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
