Petr Janyška: Macron v Polsku připravoval novou Evropu bez Britů
Sotva Velká Británie opustila Evropskou unii, odjel francouzský prezident Macron do Polska.
Cesta byla plánována dlouho dopředu, ale když už se takhle proťala s brexitem, nabrala novou symboliku. Jaký v ní hledat message? A co znamená pro nás, zemi čtyřikrát menší, než je Polsko?
Čtěte také
Macron má schopnost rychlé analýzy a neztrácí čas. Ve Varšavě se ukázal jako pragmatik čisté reálpolitiky. Domlouval tam už novou Evropu bez Britů, ve které se těžiště posune na východ a Polsko se v ní stává pátou největší zemí Unie.
Pečetil nové spojenectví s Polskem. Tedy se zemí, která dnes sice není obrem, která pobírá miliardy evropských dotací, elektřinu vyrábí z uhlí a nemá jedinou linku rychlovlaku, ale která je svými rozměry příslibem do budoucna. Jako by ji povzbuzoval začít hrát už roli menší mocnosti. Přitom jako by zapomněl, kdo dnes Polsko řídí a jakým směrem. Zapomněl na svoje principy?
Přitom od svého zvolení nešetřil kritikou na adresu národoveckých konzervativců Jaroslava Kaczyńského. A najednou ve Varšavě bez hnutí brvou mluví o Polsku jako o veledůležitém spojenci, bez kterého se Evropa nehne kupředu.
Čtěte také
Dokonce slibuje obnovit takzvaný Výmarský trojúhelník – zvláštní privilegovaná setkání prezidentů i vlád Francie, Německa a Polska, jaká žádná jiná země nemá. A která jsme my bohužel před lety propásli.
Polská vláda je už přitom několik let na štíru s kdejakou evropskou institucí, nejen s Evropskou komisí a jejími komisaři, ale i s většinou Evropského parlamentu, s Evropským soudním dvorem a kým vším ještě.
Podstata je v tom, že polská vládní strana hází ostentativně do koše principy, na kterých dnešní Unie a vůbec západní Evropa stojí a ke kterým se připojili všichni, kdo do ní vstupovali. Dnes jde v Polsku v první řadě o nezávislost soudců na vůli politiků. Ale zdaleka nejen o to. Varšava se staví na zadní proti většině nových myšlenek a trendů, které se v EU objevují. A tak kromě Orbána nemá dnes v Evropě spojence.
Vyberte si, teď máte šanci
Od Macrona se čekalo, že během jednání zvedne téma nezávislosti soudů. On je ale obešel obloukem s tím, že to je prý záležitost evropských institucí.
Čtěte také
Macronův message lze ale vnímat i tak, že po odchodu Britů přijel říct Polsku – teď máte šanci, karty se budou rozdávat nanovo. V nové evropské konfiguraci můžete hrát roli, ovšem za předpokladu, že se vrátíte k hodnotám Unie. Nebo zůstanete na vedlejší koleji. Vaše zodpovědnost.
Co si řekli mezi čtyřma očima s polským premiérem a prezidentem, to nevíme. Víme ale, co Macron vzkázal veřejnosti svým projevem na Jagellonské univerzitě v Krakově.
Cituji jeho slova: „Polsko by chtělo využívat z Evropy, co mu vyhovuje – jednotný trh, dotace, strukturální politiky –, a zároveň si držet odstup od toho, co mu nevyhovuje – hodnoty, evropské principy, politický aspekt. V tom se ale mýlí.“ A také řekl, aspoň tady na akademické půdě, že je znepokojen polskou soudní reformou.
Sotva ale odjel, polský prezident Duda podepsal zákon, který má zavřít soudcům ústa a který právníci i opozice vnímají jako ránu palicí. Považují ho dokonce za jakési poloviční polské vykročení z EU. Doufali, že ho Macron od něčeho takového odradí. Nedočkali se.
Macron jako by nevnímal, jaké Polsko dnes je, a jako by se vznášel na oblaku nějakých teoretických konstruktů postbritské Evropy. Ke kterým mimochodem patří i jeho nedávný úkrok vůči Moskvě.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
