Petr Janyška: Černý čtvrtek polského soudnictví

V Polsku schválili kontroverzní zákon, který umožňuje odvolávat soudce
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V Polsku schválili kontroverzní zákon, který umožňuje odvolávat soudce

Den 23. ledna znamenal pro Polsko černý den soudnictví. Sejm, dolní komora parlamentu, přijal bleskurychle zákon, kterému lidé už říkají „náhubkový“.

Znamená naprosté podřízení soudců politické moci, tedy vládní straně Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského.

Po všech krocích, které tato strana v minulosti udělala, aby si jmenovala a odvolávala soudce podle vlastních potřeb, uzákonila teď tímto zákonem přímo sankce proti nepohodlným soudcům. Bude moct trestat každého, kdo bude lpět na ústavnosti a dodržování zákonů, pokud to nebude vyhovovat vládní straně.

Polský Senát zákon odmítl, poslanci ho většinou několika hlasů vládní strany přehlasovali. Všichni ostatní byli proti nebo se zdrželi.

Připomeňme, že nezávislost soudů na politické moci není věcí nějakých fines teoretické politologie. Má dopad na život každého obyčejného člověka, každého čtenáře tohoto textu. Jen tam, kde jsou soudci nezávislí, si občan a podnikatel může být jistý, že když se dostane do sporu se státem, s veřejnou institucí, s nějakým politikem či s podnikatelem, který má vazbu na politickou stranu, že bude mít šanci na proces, který nebude předem rozhodnut v jeho neprospěch.

Polská vláda je hluchá

Přijetí tohoto zákona je v Polsku součástí dlouhodobého úsilí vládní strany podřídit si soudy, od toho nejvyššího, ústavního, po ty nejnižší, se kterými má co do činění obyčejný člověk. Vláda tvrdí, že soudy fungují pomalu a že je musí takzvaně dekomunizovat. Ukázalo se to jako kouřová clona.

Po všech dosavadních změnách soudy nepracují o nic rychleji, chybí jim prostě finance na podpůrný personál. A dekomunizovat třicet let po pádu komunismu je prázdnou frází, když průměrný věk dnešních soudců je asi 45 let, to znamená, že za komunismu nepůsobili.

Všechny dosavadní změny v polském soudnictví, ať už to byl rozklad Ústavního soudu, snaha protiústavním způsobem vyměnit soudce a předsedkyni Nejvyššího soudu, výměny předsedů nižších soudů, se setkaly v Polsku s velmi ostrým odporem tisíců soudců a právnického světa. Opakovaně je kritizovala sdružení soudců, právních poradců, právnické fakulty, největší veličiny včetně bývalého profesora práva, u kterého studoval prezident Duda.

Soudce také v minulosti podpořily masy občanů, opakovaně protestovaly před desítkami místních i okresních soudů, před parlamentem.

Je obdivuhodné, s jako odvahou a tvrdošíjností polští soudci bojují za všechny Poláky, za každého občana. Jak berou vážně své poslání ve společnosti. Pokud budou muset soudit podle pokynů vládních politiků, je konec s evropským charakterem země, je konec s tím Polskem, které jako první v Evropě svrhlo komunismus, aby ho nahradilo spravedlivým demokratickým státem. Je konec s evropským pojetím státu a občana. Kandidátka opoziční strany Občanská platforma Kidawa-Blońska to přímo nazvala „státním převratem“.

Všechny pokusy vládní strany PiS kontrolovat soudy vyvolávají ve světě už pět let velké pozdvižení. Kritizuje je opakovaně Evropská komise včetně její místopředsedkyně Věry Jourové, Evropský parlament a nejrůznější orgány Evropské unie, světové právnické instituce, američtí senátoři. Polská vláda je ale hluchá. Evropská komise zřejmě přitvrdí.

Petr Janyška

Pro nás Čechy je enormně důležité zajímat se o to, co se děje s polským soudnictvím. Jako varování před tím, co by nás mohlo čekat také. V Polsku už mají třeba ministra spravedlnosti, který je zároveň nejvyšším státním zástupcem a zároveň předsedou politické strany. To jistě jen proto, aby dohlédl na nezávislé fungování soudů.

Ten prohlásil, že výrokem Nejvyššího soudu, který se mu nelíbil, se žádný soud nebude muset řídit.

Autor je publicista a bývalý diplomat