Petr Holub: Zeman vyostřil boj o budoucnost zdravotnictví
Prezident Miloš Zeman vetoval zákon, podle kterého se letos nebudou zvyšovat příspěvky za takzvané státní pojištěnce. Nic proti tomu, nedostatky ovšem skrývá prezidentova argumentace.
Vláda Petra Fialy zákonem ruší opatření minulé Babišovy vlády, která zvýšila příspěvky za státní pojištěnce proti loňsku o 14 miliard, tedy na nějakých 140 miliard korun. O těchto 14 miliard tedy zdravotní pojišťovny přijdou. Tím ovšem bude podle Zemana ohrožena kvalita a dostupnost zdravotní péče.
Čtěte také
S prezidentským vetem souhlasí zájmové organizace zdravotníků, do poslední kapky krve se za něj budou ve sněmovně bít opoziční strany. Strany současné vládní koalice ovšem podle očekávání veto přehlasují. Jejich argumentace je pochopitelná.
Lékaři ani nemocnice o žádné peníze nepřijdou, protože zmíněných čtrnáct miliard by stejně zůstalo na účtech zdravotních pojišťoven. Platí zdravotníkům podle loni domluvené úhradové vyhlášky a své závazky mohou snadno pokrýt z rezerv na svých účtech. Koncem června na nich bylo 58 miliard a snížení příspěvku od státu nic nezmění na tom, že okolo padesáti miliard zůstane v rezervách i koncem roku.
Nemusíme být spokojeni s částkou, kterou česká společnost vydává za zdravotní péči, ale hádka o příspěvcích za státní pojištěnce na to může mít maximálně nepřímý vliv.
Nevyzkoušený hybrid
Na druhé straně, existuje vážnější důvod, proč zákon o státních pojištěncích vetovat. Kromě snížení státního příspěvku v letošním roce totiž obsahuje i další pravidla. Na příští rok zvýší státní dotaci o necelých deset miliard. To je v pořádku. V dalších letech se však bude tato částka valorizovat podle stejných pravidel jako důchody, tedy hlavně podle inflace. Tím Fialova vláda nepřípustně zasahuje do systému.
Čtěte také
V Evropě existují dva zdravotnické systémy. Podle jednoho z nich financuje zdravotnictví stát z daní občanů, v tom druhém platí občané pojistné zdravotním pojišťovnám. Druhý model má například podle expertů z organizace EHCI lepší výsledky zvláště z toho důvodu, že netrpí centralizací. Využívá ho také Česká republika.
Bylo nápadným nedostatkem, že ho stát dotoval pod záminkou, že hradí pojistné za své pojištěnce, ovšem tato částka před třemi lety pokrývala jen pětinu pojišťovenských příjmů a podle plánu se měl podíl státu dále zmenšovat.
Během pandemie ovšem podíl státu vyrostl skoro na třetinu a teď vláda zakotvila zákonem, že se státní účast už snižovat nebude.
Česko tedy ze dne na den dostane hybridní systém, za který nebude mít odpovědnost ani stát ani pojišťovny. Možná to bude efektivní, dopředu to však říct nejde, protože v Evropě takový systém nikdo nemá. Nevyzkoušené experimenty jsou ovšem na pováženou, nejvíc pochopitelně ve zdravotnictví.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Na radikální reformy zdravotnictví není doba, ale po vládě je chtějme, radí bývalý ministr Heger
Jak hodnotí současný stav rezortu zdravotnictví muž, který mu kdysi šéfoval? Hostem osobnosti Plus je bývalý ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger.
-
Méně lůžek, kratší hospitalizace. České zdravotnictví může ušetřit zvýšením efektivity, věří Hroboň
„K omezení nárůstu peněz, které jdou ze státního rozpočtu do zdravotnictví, muselo dojít, protože v těch předchozích letech bylo bezprecedentně vysoké,“ míní Pavel Hroboň.
-
Petr Holub: Obrana tupých škrtů ve zdravotnictví
Někdy mají tupé škrty hlubší smysl. Třeba poté, co předchozí vláda naopak tupě, populisticky navyšuje výdaje. Pak je namístě tyto miliardy tupě a jednoduše škrtnout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.