Petr Holub: Vždy je důvod se zadlužit

Především se v rozpočtu najde pár nejasných položek. Jak třeba upozornily Seznam Zprávy, dosud není jasné, z čeho bude stát platit dotace na obnovitelné zdroje, tedy částku v nižších desítkách miliard. Možná ještě větší nesoulad se skrývá v investicích do dopravy.

Čtěte také

Petr Holub: Vláda, která nechce mluvit se svými občany

Na jedné straně vládní dokumenty inzerují, že český stát ještě nikdy tolik neinvestoval, prý půjde v příštím roce o nějakého čtvrt bilionu, z toho většina do dálnic a železnic, na druhé straně se ministerstvo dopravy ještě neodvážilo zveřejnit návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Třeba plánuje investice větší, než je balík dostupných financí.

Komentář Českého rozhlasu zároveň upozornil, že autoři dokumentace státního rozpočtu jsou příliš velcí optimisté. Trvají na tom, že HDP letos vyroste aspoň o jedno procento, napřesrok růst dosáhne bezmála tří procent.

Čtěte také

Julie Hrstková: Německo ovlivní rozpočet víc, než optimisticky počítá ministerstvo financí

Právě díky tomu i v příštím roce poroste objem platů letošním 7procentním tempem, lidé se nebudou bát utrácet a zvýší spotřebu.

Důsledkem bude, že utěšeně poroste výběr daní, možná až o 130 miliard korun. Proto nebude v předvolebním roce nutné tolik šetřit a stejně se rozpočtový schodek sníží.

Může se stát leccos

Může se stát, že se peníze na obnovitelné zdroje ani na slíbené investice nenajdou, nemůžeme vyloučit ani to, že ekonomika neporoste tak, jak jí to narýsovali na ministerstvu financí.

Čtěte také

Petr Holub: Volný pád stavebnictví. Důvodem jsou vysoké ceny

Nakonec je fakt, že v posledních letech předpovědi hospodářského růstu často nemířily na cíl, ale přestřelovaly směrem nahoru. V takovém případě by ministr financí jen těžko hledal řešení, které by se vešlo do mantinelů plánovaného rozpočtového schodku.

Ministr Stanjura má čas, aby na všechny zmíněné pochybnosti odpověděl, o tom není sporu. Dokonce si lze představit, že jeho odpověď  bude uspokojivá, aspoň z hlediska dodržení schodku.

Ovšem právě fakt, že debata o desítkách miliard korun, které v rozpočtu budou, či nebudou chybět, může být tak neurčitá a uvolněná, upozorňuje na jednu zvláštnost této doby. Těžko se dá dopředu předpovědět, jak bude stát s penězi daňových poplatníků hospodařit, prostě to nějak dopadne a účetní na odpovědném ministerstvu to nějak spočítají.

Čtěte také

Julie Hrstková: Schodek nevadí, problém je v nekontrolované expanzi výdajů

Nakonec nikdo nemůže vědět, jestli nás v příštím roce nečeká nějaká další katastrofa, která všechny rozpočtové prognózy postaví na hlavu, jak jsme zažili už v roce 2020 i 2023.

Tehdy jsme se také naučili, že některé výdaje jsou opravdu nezbytné, že vlastně nezáleží na tom, z jakých zdrojů je pokryjeme a jestli si na ně nebudeme muset půjčit.

Například příští rok jsou volby a na celé čáře je může vyhrát Andrej Babiš (ANO), kterého představitelé současné vlády označují za nebezpečného populistu. Třeba tím nebezpečným populistou opravdu je, aby se tedy nedostal k moci, proto bude lepší, když se větší úspory odloží na později a v případě potřeby si půjčíme ještě víc.

Petr Holub|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Tato úvaha je pochopitelná, přesto by bylo lepší, kdyby vláda podle ní svůj předvolební rozpočet nesestavovala.

Jednak by tento manévr nemusel vyjít, jednak by se tím připustilo, že žijeme ve zvláštních dobách, kdy i ten nejrozumnější politik může zadlužit příští generaci. Stačí, když najde argument, který přesvědčí dostatečně velkou část společnosti.    

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy