Martin Věchet: Dálnice? Sliby delší než normalizace
Nedávno představitelé ODS slavnostně oznámili zahájení dokončení výstavby dálnice D11 od Jaroměře k polským hranicím. Konečně! Chtělo by se zvolat slovy automobilistů. Jenže – celé to má typicky český nádech. Zatímco na polské straně už dávno hotová dálnice skončila na hranici uprostřed luk, na české straně se nic nedělo. Jen polský ministr infastruktury před časem vzkázal: „Čekáme na české bratry. My jsme svoji práci vykonali.“
Když už se konečně ke stavbě schylovalo, české firmy napadly rozhodnutí o přidělení obří zakázky na dodavatele stavby polské firmě Budimex. A vše se opět protáhlo. Na loukách se mohly dál prohánět traktory, kde měl vést český úsek dálnice.
Čtěte také
Absurdní pohled na opuštěný konec polské autostrády, trčící uprostřed luk, vyvolával vtipné asociace a glosy kolemjedoucích.
Poláci, na které máme tendenci shlížet trochu z patra, to už před časem pojali s humorem a otevřeli svoji dálnici s krasojízdou maluchy, Fiaty 126p, ve kterých mnozí severní sousedé i Češi trávili nejednu dovolenou v socialistických zemích.
„Urychlím výstavbu dálnice“?
Zatímco na polské straně se makalo i v noci, v Čechách se dohadovalo, kdy se začne a vlastně s kým. Stavěly se jen plány, sliby a naděje.
Hlavně v Trutnově, okolo kterého má vést jeden z nejnáročnějších úseků s mosty a tunely, se před volbami děly velké věci. Město tradičně obklopily billboardy s nápisy „Urychlím výstavbu dálnice“, rozdávaly se samolepky s nápisem D11 a škrabky na auta.
Čtěte také
Přes 20 let a stále nic. Velká hlava, větší snad než ta Leninova, která kdysi stála v Žilině, nás otcovsky ujišťovala z nároží, že výstavba bude urychlena. Z modrých transparentů v nadživotní velikosti, kde dříve byly hlavy s červeným pozadím, pravidelně své okolí bývalý starosta a dnešní poslanec Adamec přesvědčoval, ačkoliv měl jen pramalý a formální vliv.
Sliby nezarmoutíš. Ty přicházely obvykle před volbami a trvaly déle než celá normalizace. Co na tom, že Poláci makali, zatímco u nás se spekulovalo a honily voličské hlasy.
Tak sláva?
Sláva! Tedy – sice jedna z trutnovských průmyslových zón, kterými je okresní město prošpikované, leží na opačné straně, než kde budou sjezdy, a betonové pilíře mají vyrůst mezi rodinnými domy. Ale co, hlavně že tu dálnici máme – tedy budeme mít.
Čtěte také
Zbývá jen vyřešit pár drobností. Třeba to, co s auty, která se v jedné okrajové části města, kde se koná i náš známý festival TrutnOFF, přivalí přímo do rodinné zástavby.
Stavbu slavnostně zahájil ministr dopravy, obklopený stážisty, soukmenovci z místní politiky a Velkou hlavou. Do pohraničí, kde za Trutnovem končí koleje, to snad urychlí cestu k horám, region na periferii přiblíží k vnitrozemí a nás k Baltu.
Teď už jen doufejme, že se v šibeničním termínu do počátku roku 2028 dálnice skutečně dostaví a cesta nakonec nevedla jen do dalších volebních kampaní. Abychom místo nové dálniční autostrády zase nekoukali jen na další předvolební billboardy s Velkou hlavou, prázdnými sliby a nenaplněnými hesly.
Autor je publicista a pořadatel hudebního festivalu TrutnOFF
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.