Ekonom: Příští rok dá vláda víc na investice. Otázka je, jestli to má jít do dálnic, nebo do lidí

Rozpočet vláda navýšila o 30 miliard kvůli škodám, které způsobily rozsáhlé povodně v polovině září. Příští týden by ho měla začít projednávat Poslanecká sněmovna.

„Velmi jsme diskuzi omezili právě na to jedno číslo – schodek rozpočtu-  Alespoň posledních pár let řešíme každý rok, jestli je to 250, nebo 280 miliard, což podle mě ubližuje celé diskusi,“ kritizuje Šoltés.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda schválila zvýšení letošního schodku o 30 miliard na 282 miliard korun. Důvodem jsou povodně

„Mně by přišlo mnohem zajímavější a důležitější, abychom byli schopní posunout se dál od toho jednoho čísla, začít se bavit o tom, co za ten rozpočet máme,“ navrhuje ekonom.

„Zároveň se můžeme přesunout k malinko detailnější diskuzi, ale pořád velmi abstraktní, jestli jsme přesunuli dvě miliardy na školství z obrany, nebo ne. To za mě té diskuzi ubližuje,“ vysvětluje.

Například k navýšení schodku o 30 miliard kvůli povodním bychom podle ekonoma neměli být příliš kritičtí. „Pokud se shodneme na tom, že stát má pomoct s následky povodní – myslím, že většina lidí se na tom shodne – pak je dobrý důvod si myslet, že placení 30 miliard z daní navíc je v pořádku, respektive navýšení schodku je v pořádku.“

Mandatorní výdaje

Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že v rozpočtu jsou největší investice v historii. „Problém je, že jsme zhruba na 90 procentech mandatorních výdajů ve státním rozpočtu. Takže prostor, kde může vláda něco dělat, je relativně omezený,“ upozorňuje ekonom.

„Ale zároveň je pravda, že i v tom úzkém mantinelu deseti procent rozpočtu jsou investice oproti minulým rozpočtům navýšené. Je to pravděpodobně doprava, o té se mluví často. A je otázka, jestli je to ta nejvýhodnější investice,“ naznačuje Šoltés a vysvětluje:

„Velmi věřím na investice do lidského kapitálu. To mi připadá minimálně stejně důležité jako dálnice. Ale dálnice rozhodně nejsou něco, o čem bychom mohli jednoduše říct, že je to chyba.“

Vyšší daně?

Šoltés loni pro týdeník Ekonom napsal, že v roce 2021 byl podíl daní a odvodů na HDP 33,8 procent, což Česko řadí nejen za skandinávské země, ale dokonce za většinu zemí v Evropské unii. Jinými slovy tak Češi odvádí málo na daních, a potom chybí pro investice.

Čtěte také

Horská: Investicemi do betonu pokrýváme staré dluhy v době, kdy bychom už měli investovat do lidí

„Lidé nemají rádi, když to člověk opakuje. Ale to mezinárodní srovnání je v tomhle neúprosné a staví nás opravdu do spodní části minimálně evropských zemích,“ říká ekonom a pokračuje:

„Pak se ptáme na otázku, jestli jsme ochotní platit víc peněz na daních, abychom udrželi sociální zdravotní systém a bezplatné terciární vzdělávání, jako máme dneska. Anebo nebudeme platit víc na daních, ale bude muset přijít na to, že tolik nemocnic opravdu nebude.“

Očekává přitom, že výdaje státu budou růst i v dalších oblastech. „Výdaje prostě budou muset být větší v sociální a zdravotní oblasti, když budeme mít stárnoucí populaci,“ soudí.

Přitom právě důchody patří mezi ty největší položky státního rozpočtu. „Navíc budou evidentně růst. V dalších sociálních výdajích je to třeba rodičovský příspěvek, což je relativně velký výdaj v sociálních výdajích,“ předpovídá ekonom.

Do jakých oblastí by se mělo podle ekonoma Šoltése investovat? Jak by měli být zdanění vysokopříjmové a nízkopříjmové domácnosti? A jak jsou na tom české domácnosti ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi? Poslechněte si celou Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.