Horská: Investicemi do betonu pokrýváme staré dluhy v době, kdy bychom už měli investovat do lidí

9. září 2024

Státní rozpočet na příští rok počítá s rekordními investicemi i nižším deficitem než v předešlých letech, přesto bude schodek 230 miliard korun. Podle ekonomky Heleny Horské jsou investice způsob, jak rozhýbat ekonomiku. „Investicemi pokrýváme staré dluhy v podobě nedokončené dálniční sítě nebo rychlostních tratí. V moderní ekonomice bychom už měli investovat převážně do lidí a nových technologií, ale my musíme investovat do betonu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.

Kvalitní dopravní spojení nejenže podporuje ekonomiku, ale především vyrovnává rozdíly mezi regiony, s čímž má Česká republika velký problém.

„Dálnicemi a železnicí můžeme napojit zaostávající regiony na ty, v nichž ekonomika roste, kde je poptávka a zájem o firmy. Jsou to ty nejvíce multiplikační investice, které si lze představit,“ vysvětluje hlavní ekonomka společnosti Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS).

Čtěte také

Do investic je zároveň třeba více zapojit soukromý sektor, přičemž naší výhodou je velké množství úspor občanů, které ovšem z poloviny zůstávají na běžných účtech bank.

„My potřebujeme, aby se tyto peníze začaly v ekonomice otáčet. PPP projekty, tedy partnerství privátního a veřejného kapitálu, jsou šance, jak snížit tlak na rozpočet a ušetřit prostředky. Díky soukromému sektoru budou investice efektivnější,“ věří Horská.

Investice do betonu mají rychlý dopad na ekonomiku, v delším časovém horizontu je ale důležitější investovat vzdělání. A nejde přitom jen o peníze, ekonomka uvádí příklad polské reformy školství z 90. let, po níž se Poláci začali umisťovat stále lépe v žebříčcích kvality vzdělání PISA, zatímco výdaje na školství klesaly.

Bezpečí je základ

Za nutné považuje Horská investice, které umožní budoucí růst ekonomiky, naopak kritizuje výdaje na spotřebu. „Můžeme se projíst ke krátkodobému růstu, ale bude to znamenat vyšší inflaci a do budoucna nižší růst HDP,“ varuje členka Národní ekonomické rady vlády.

Čtěte také

A k zamyšlení je podle ní i výše mandatorních, tedy zákonem daných výdajů, které tvoří 93 procent rozpočtu a bez reforem budou dál růst samospádem. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank oceňuje vládu za to, že alespoň začala podnikat některé kroky v oblasti důchodů a samospráv.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vládě vyčítá, že čtvrtina investic jde do obrany. Horská namítá, že základním předpokladem pro růst ekonomiky je bezpečnost a že výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP jsou v dnešní době minimem.

„Bezpečí je ta základní hodnota a první povinnost státu, který přesně kvůli tomu vznikl. Nesmíme podlehnout kritice, že investice do obrany nejsou investicemi,“ zdůrazňuje.

Podaří se vládě plánovaný schodek dodržet? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert

Související