Lidé si místo nátlaku na vyšší mzdu vezmou druhou práci. Máme slabé odbory, míní ekonomka Švihlíková
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil čtyři priority, které bude chtít jeho vláda ve zbylém roce a půl svého mandátu ještě naplnit. Je ale možné aby se takto zásadní úkony pro českou ekonomiku zrealizovaly? „Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.
Národní ekonomická rada vlády (NERV), o kterou se premiér Fiala opíra, navrhuje ve čtyřech prioritách investice do infrastruktury především pomocí PPP projektů, zlepšování regionálního školství, zjednodušení stavebního řízení a reformu trhu práce.
„Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ domnívá se ekonomka Švihlíková. Jediná reforma, která je podle ní reálná, se týká infrastruktury.
Čtěte také
Zásadní roli v jejích očích hraje pozice krajských samospráv. „Kraje nám ve velké většině sedí na obrovských přebytcích. Na penězích doslova dřepí. Mají obrovské úložky v řádech 90 miliard korun a sedět na nich v období vysoké inflace vůbec nedává smysl,“ upozorňuje ekonomka.
První návrh NERV pak Švihlíková nepodporuje vůbec. Jde o takzvané PPP projekty, což jsou dlouhodobé spolupráce veřejného zadavatele a soukromého partnera.
„Určité infrastrukturní záležitosti by měl dominantně řešit stát. Notabene tehdy, když na to má prostředky. Variace PPP projektů není šťastná. Nemyslím si, že u nás mají nějakou budoucnost,“ podotýká.
Nízká mzda, další práce
Vláda mluví také o modernizaci zákoníku práce. V této souvislosti se často zmiňuje výpověď bez udání důvodu s vyšším odstupným – takzvaný dánský model flexicurity, který je finančně daleko nákladnější než český stávající systém.
Čtěte také
„Defekty jsou úplně někde jinde. Rozdíl mezi tím, co je v této ekonomice vytvořeno, a mezi tím, co lidé dostanou zpátky ve mzdách, je enormní. Je to Mariánský příkop,“ glosuje Švihlíková.
Na vině podle ní může být nedostatečná odborová organizovanost. „U nás si lidé neřeknou o vyšší mzdu, ale kompenzují to mnohem vyšším pracovním nasazením. To je jeden z důvodů, proč máme tak obrovské množství OSVČ,“ vysvětluje ekonomka.
„Lidé si na sebe berou druhou třetí práci – jezdí s kurýrní službou, taxikaří, mají e-shop a tímhle způsobem dohání nízké výdělky. To je u nás modus operandi. Vyšší odborová organizovanost by rozhodně prospěla,“ uzavírá Švihlíková.
Zpomalí se chuť zaměstnavatelů navyšovat mzdy? A proč se nedaří průmyslu? Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu.
Související
-
Miliardy k rekordní investici do čipů? Pobídka se může vrátit za čtyři roky, říká šéf české onsemi
Jaký druh čipů se bude v rožnovské onsemi vyrábět? Vyplatí investiční pobídka státu? Jana Klímová se ptá jednatele a finančního ředitele české pobočky onsemi Josefa Švejdy.
-
Stavba větrných elektráren je jistější investice, říká expert. Podcenili jsme je, přiznává náměstek
Proč se bojíme větru? V Pro a proti diskutují náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) a Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.
-
Dva nové jaderné bloky jsou méně riskantní než čtyři. Prodražení staveb zvýší budoucí cenu elektřiny
Maximalistická varianta, při které by si vláda objednala čtyři nové jaderné bloky, je riskantní, tvrdí nová studie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.