Lidé si místo nátlaku na vyšší mzdu vezmou druhou práci. Máme slabé odbory, míní ekonomka Švihlíková

Národní ekonomická rada vlády (NERV), o kterou se premiér Fiala opíra, navrhuje ve čtyřech prioritách investice do infrastruktury především pomocí PPP projektů, zlepšování regionálního školství, zjednodušení stavebního řízení a reformu trhu práce.

„Tyto priority stihnout nejdou. Řada z nich má dlouhodobější přesah,“ domnívá se ekonomka Švihlíková. Jediná reforma, která je podle ní reálná, se týká infrastruktury.

Čtěte také

Požadavky na růst platů jsou přiměřené, říká odborář. Navýšení může oživit inflační rizika, oponuje Wojnar ze Svazu průmyslu a dopravy

Zásadní roli v jejích očích hraje pozice krajských samospráv. „Kraje nám ve velké většině sedí na obrovských přebytcích. Na penězích doslova dřepí. Mají obrovské úložky v řádech 90 miliard korun a sedět na nich v období vysoké inflace vůbec nedává smysl,“ upozorňuje ekonomka.

První návrh NERV pak Švihlíková nepodporuje vůbec. Jde o takzvané PPP projekty, což jsou dlouhodobé spolupráce veřejného zadavatele a soukromého partnera.

„Určité infrastrukturní záležitosti by měl dominantně řešit stát. Notabene tehdy, když na to má prostředky. Variace PPP projektů není šťastná. Nemyslím si, že u nás mají nějakou budoucnost,“ podotýká.

Nízká mzda, další práce

Vláda mluví také o modernizaci zákoníku práce. V této souvislosti se často zmiňuje výpověď bez udání důvodu s vyšším odstupným – takzvaný dánský model flexicurity, který je finančně daleko nákladnější než český stávající systém.

Čtěte také

Mít málo vysokoškoláků je pro Česko nevýhodné. Nejsme pak schopni konkurence na trhu práce, upozorňuje ekonom Münich

„Defekty jsou úplně někde jinde. Rozdíl mezi tím, co je v této ekonomice vytvořeno, a mezi tím, co lidé dostanou zpátky ve mzdách, je enormní. Je to Mariánský příkop,“ glosuje Švihlíková.

Na vině podle ní může být nedostatečná odborová organizovanost. „U nás si lidé neřeknou o vyšší mzdu, ale kompenzují to mnohem vyšším pracovním nasazením. To je jeden z důvodů, proč máme tak obrovské množství OSVČ,“ vysvětluje ekonomka.

„Lidé si na sebe berou druhou třetí práci – jezdí s kurýrní službou, taxikaří, mají e-shop a tímhle způsobem dohání nízké výdělky. To je u nás modus operandi. Vyšší odborová organizovanost by rozhodně prospěla,“ uzavírá Švihlíková.

Zpomalí se chuť zaměstnavatelů navyšovat mzdy? A proč se nedaří průmyslu? Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu.