Dva nové jaderné bloky jsou méně riskantní než čtyři. Prodražení jejich výstavby by zvýšilo budoucí cenu elektřiny na trhu

Zhruba k takovému závěru došla studie expertů z platformy Fakta o klimatu s názvem Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050 v ČR.

Čtěte také

Jaderný tendr: Máme nejlepší nabídku, protože je evropská, říká viceprezident EDF. Dokážeme být levnější než ostatní, uvádí šéf KHNP

Stejně tak riskantní by ale bylo nepostavit žádný nový jaderný blok.

„Analýza ukazuje, že obě extrémní varianty – tedy nepostavit nic, nebo hned čtyři bloky –, mohou být sice výhodné, ale současně s sebou nesou velké riziko. Pokud bychom nestavěli nic, je riziko, že nám tady elektřina bude chybět. Nebo to pak bude potřeba ,nějak lepit‘ z dražších zdrojů,” uvádí v podcastu Peníze a vliv hlavní autor studie Jan Krčál.

Varianta čtyř velkých reaktorů je zase riskantní hlavně kvůli riziku zdražení při výstavbě, což by se pak promítlo do výsledné ceny elektřiny.

Navíc by příliš mnoho jádra brzdilo rozvoj jiných zdrojů, které mohou být levnější, včetně úspor a dovozů. Jako nejméně rizikovou tak experti vyhodnotili variantu postavit jeden až dva velké bloky.

Zájemci jsou dva: EDF a KHNP

O tom, kolik nových jaderných reaktorů si Česko pořídí, má během příštích týdnů – asi do poloviny července –, rozhodnout vláda.

Od státem ovládané firmy ČEZ, která je investorem, dostala minulý týden vyhodnocení nabídek dvou uchazečů na stavbu nových reaktorů tzv. na klíč. Podaly je francouzská státní EDF a jihokorejská státní KHNP.

Čtěte také

Spotřeba elektřiny je stabilní a zelené zdroje nestabilní. Ideální je víc jádra, říkají fyzici

Jejich obsahem je závazná cena právě na čtyři bloky, představující navýšení z původní varianty, kdy ČEZ závazně poptával pouze jeden blok, a také na další nezávaznou opci.

Změnu zdůvodňuje firma i vláda tím, že spotřeba elektřiny do budoucna významně poroste, a po odstavení uhlí bude potřeba víc obnovitelných, tak i jaderných zdrojů.

Klíčové pro budoucí cenu elektřiny je podle Krčála nejen výše samotné investice a dodržení časového harmonogramu, ale zásadním faktorem je cena financování, tedy výše úroků z půjček na celý projekt.

V jaké situaci by se podle studie vyplatilo budovat více jaderných zdrojů než jeden, případně dva? Jaký vliv na ceny může mít rozvoj větrných elektráren? Co Česku do budoucna zajistí dostatek levné a zároveň čisté energie? Poslechněte si celý podcast Peníze a vliv Jany Klímové.