Kateřina Smejkalová: Německá ztráta stability na plné obrátky
Poté, co jsme se ve středu ráno probudili s přelomovou informací, že americké volby vyhrál Donald Trump, zaskočil týž den pozdě večer ještě i zásadní vývoj u našich sousedů: Sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz po vleklé vládní krizi přistoupil k odvolání spolkového ministra financí a předsedy svého liberálního koaličního partnera FDP Christiana Lindnera.
Čtěte také
Spolu s ním hned o den později opustila vládu dobrovolně další ministerská dvojice z FDP, jen čtvrtý spolustraník z partaje vystoupil a na svém rezortu zůstal. Tak jako tak tím však Scholz pro svou vládu v parlamentu ztrácí potřebnou většinu.
Pokrok, který na krizi nestačil
Připomeňme, že spojenectví sociálních demokratů z SPD, Zelených a FDP vzniklo po volbách na podzim 2021 spíše jako z nouze ctnost – na z principu nesourodé trojkoalice Německo do té doby nebylo na centrální úrovni příliš zvyklé.
Vláda sebe samu vzletně nazvala „pokrokovou“, což mělo především zakrýt fakt, že v ekonomických, sociálních a fiskálních otázkách si strany zásadně nerozumí. Onen pokrok tak měl spočívat v opatřeních typu snížení volebního věku, legalizace marihuany nebo adopce stejnopohlavními páry.
Čtěte také
To se však ukázaly být plány do klidnějších dob, které se po covidové pandemii sice očekávaly, nicméně kvůli ruské agresi na Ukrajinu a následné energetické a inflační krizi nikdy nedostavily.
Místo toho byli SPD a Zelení nuceni rychle přehodnotit řadu svých dlouhodobých zahraničně-politických a energetických dogmat, zatímco FDP si ta svá, zejména nedotknutelnost dluhové brzdy a nezvyšování daní, uhájila. A to často na úkor svých politických partnerů, kteří by se bývali o to víc nákladnou sociální či klimatickou politikou potřebovali u svých voličů blýsknout.
Vládní neshody a volební propadáky
Napětí v koalici tak nezadržitelně rostlo, neshody se dařilo méně a méně skrývat. Poslední dějství krize uvodily volby do zemských parlamentů v Sasku, Durynsku a Braniborsku v září, kde až na jednu výhru SPD všechny strany více či méně dramaticky propadly. Konkrétně FDP zůstala všude zcela mimo parlament.
Čtěte také
Náladě v koalici nakonec také nepřidalo, když se v Německu ke všemu začala rýsovat recese a spustila debata o zavírání poboček tamní výkladní skříně Volkswagen.
Tonoucí FDP tak přicházela s čím dál okatějšími provokacemi. Její předseda Lindner se však očividně přepočítal – jeho neochota k jakémukoli kompromisu, a naopak vlastní zcela nerealistické požadavky při jednání o rozpočtu na příští rok nakonec způsobily, že bouchly saze dlouho konstruktivnímu kancléři Scholzovi a FDP z vlády odchází vyhozená. Ne na protest o svojí vlastní vůli.
Důsledky pro Německo i svět nejisté
Scholz si každopádně maluje, že ještě do konce roku s menšinovou vládou dotáhne co nejvíce rozpracovaných zákonů, takže by se nové volby konaly až někdy v březnu. Silní opoziční lidovci z CDU/CSU naopak vypočitatelně tlačí na co nejdřívější termín a vodou na mlýn bude vládní krize i tak jako tak posilující extremistické AfD.
Mezitím na východě země váznou zemská koaliční vyjednávání a přinejmenším v Sasku a Durynsku nejsou vyloučeny brzké nové volby. Celková politická situace Německa tak je na tamní poměry nevídaná. Přehlednost a vypočitatelnost její politická scéna ztrácí později než mnohde jinde, zato však aktuálně s pořádnými obrátkami.
To v situaci, kdy svět řeší geopolitické a ekonomické přeskupování, akutní válečné konflikty i hrozbu klimatické krize, nevěstí nic dobrého. A to o víc, že dění v Německu na obrátkách přidalo jako naschvál v okamžik, kdy se těžko odhadnutelným aktérem opět staly i Spojené státy. Že německou vládu pohromadě už neudrželo ani to, je však vypovídající.
Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
