Karel Hvížďala: Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem

12. listopad 2024

Lakonicky řečeno: s loňským úmrtím Karla Schwarzenberga, který zemřel 12. listopadu, od nás odešel pevný postoj, široký teritoriální i historický kontext a humor. Tyto tři rozměry existence nám už rok chybí. Někdo takový se u nás už ani nemůže narodit.

Pevný postoj Karla Schwarzenberga byl dán rodinou: když se člověk narodí jako princ a ví, že bude jednou kníže, nemusí o své postavení bojovat, musí jen dbát, aby obstál v rodové linii vedle svých předků. A právě toto zadání, zná-li jedinec své předky od roku 1172, mu propůjčuje jasné postavení i zmíněný široký kontext.

Čtěte také

Tedy zkušenost, kterou nemůže žádný občan získat. Vyroste-li člověk na zámcích a v palácích, kde se historie odehrávala a jeho předci v ní hráli důležitou roli, kterou mu připomínají obrazy a rytiny na stěnách, nemusí dějiny studovat, protože je od narození jejich součástí.

A když ví, že jeho předek v roce 1599 zvítězil v Györu nad Turky – což mu připomíná i rodinný erb, v němž krkavec klove hlavu Turka –, že maršál Karel I. v roce 1813, porazil u Lipska s vojskem, které čítalo 350 tisíc mužů, Napoleona a v roce 1814 slavnostně vstoupil po boku evropských panovníků do Paříže, musí být na své předky hrdý.

Förster und Gastwirt

A právě zmíněný maršál, celým jménem Karel I. Filip Schwarzenberg, založil orlickou větev rodu, jehož přímým potomkem byl náš ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Čtěte také

A který tam, kde tituly nebyly zrušeny, byl kníže Schwarzenberg, vévoda krumlovský, hrabě ze Sulzu a okněžněný lantkrabě kleggavský. Do rakouského občanského průkazu si jako povolání ale nechal napsat: Förster und Gastwirt, tedy lesník a hostinský.

Když jsme s Karlem Schwarzenbergem v lednu roku 1989 pracovali ve Vídni na naší první knize Knížecí život, řekl mi: „Někdy mám pocit, že právě díky tomu, že vymizela drobná česká šlechta, a že vyšší šlechta zmizela z politiky, se tragédie roku 1938 ještě více urychlila. Vyloučením šlechty ze stavby nového státu vymizel svorník, který mohl sehrát usmiřující roli mezi českou většinou a německou menšinou. A to byla asi chyba. Druhá věc je, že kapitulace bez boje by nebyla v naší tradici.“

Čtěte také

Už v Rakousku se Karlu Schwarzenbergovi v necelých 30 letech podařilo prosadit za nového kancléře Josefa Klause, s tehdejším spolkovým prezidentem Kurtem Waldheimem studoval na univerzitě, tykali si.

A ještě když dělal kancléře prezidentu Václavu Havlovi, mohl využít starých známostí s rakouským ministrem zahraničí Aloisem Mockem, kancléřem Franzem Vranitzkým či německým kancléřem Helmutem Kohlem, které znal z domova.

Nil nisi rectum

Item: Rozdíl, jak sám říkal, mezi ním a českými oligarchy byl v tom, že Schwarzenbergova rodina získala majetek během 300 let a oni během tří let.

Karel Hvížďala

Ač dnes se pánové Babiš, Tykač, Křetínský a další snaží čím dál tím víc vstoupit do politiky a vlastní média, chybí jim pevné postavení, historický závazek i humor.

A ani nikdo z nich si nemůže napsat pod své jméno s čistým svědomím: Nil nisi rectum, Nic než právo, jak to měl napsáno pod svým erbem Schwarzenberg.

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.