Karel Hvížďala: Karel Schwarzenberg a Řád Bílého lva

29. říjen 2023

Nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva, letos obdržel i Karel Schwarzenberg, ale jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby ho převzal osobně

Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v pražské porodnici v Bubenči, od konce roku 1948, po vyvlastnění rodinného majetku, žil do roku 1990 v Rakousku, v občanském průkazu měl napsáno v rubrice povolání: lesník a hostinský.

V Německu, kde stojí zámek Schwarzenberg, podle kterého se jmenuje, má dodnes i šlechtický titul a celé jeho jméno zní:

Čtěte také

Karel Jan Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas, XII. kníže ze Schwarzenbergu, okněžněný lantkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu a vévoda v Českém Krumlově. Vychován byl bilingvně. Po návratu do Čech zjistil, že má i československé občanství, zapomněli mu ho odebrat.

Karla Schwarzenberga jsem poznal v exilu, a když jsme začátkem roku 1989 spolu pracovali ve Vídni ve Schwarzenberském paláci na naší první společné knize Knížecí život, zvonil tam stále telefon a hlavním tématem všech rozhovorů bylo Československo.

Spíš jsem měl dojem, že jsem u československého velvyslance než u bývalého šlechtice v exilu. Když jsem se k tomuto prvnímu dojmu přiznal, odpověděl mi:

„Nesmíme zapomenout, že pro šlechtu je nejdůležitější, zrovna tak jako pro každého sedláka, zem, pozemek, a tudíž její vlastenectví vzniká právě z tohoto vztahu k půdě, zatímco stav měšťanský si vlastenectví definoval vztahem k jazyku, protože vzestup tohoto stavu byl závislý na rozvoji obchodu a školství.“ A pak dodal: „Já vyrostl na Orlíku a tam patřím.“

Hájit práva všech

Karel Schwarzenberg na rozdíl od svého otce dějiny nikdy nestudoval, ale v dějinách vyrostl, protože ho od mládí obklopovaly.

Na Orlíku třeba najdeme obraz Adolfa, jak bojuje s Turky v roce 1550, od té doby má rod v erbu hlavu Turka s havranem, a rovněž tam najdeme mapu, kterou daroval Napoleon po bitvě u Slavkova v roce 1805 maršálkovi knížeti Karlovi, který ho porazil u Lipska, a tak by se dalo pokračovat.

Čtěte také

Tehdy mi připomenul i slova Karla III., která pronesl roku 1871: „Chceme hájit práv těch, co naše síly stačí, nechť stane se cokoliv, až do těch hrdel a statků.“

Tím bylo míněno státoprávní postavení Koruny české. A otec Karla Schwarzenberga byl i autorem prohlášení historické šlechty ze září 1939 adresované prezidentu Háchovi, kde stálo: „Jádro tohoto stavu vždy patřilo k českému národu netoliko kulturně, nýbrž i krví a jazykem…“

Proto po návratu do Čech byl jmenován prvním kancléřem prezidenta republiky, v rámci restitucí mu byl vrácen majetek jeho otce.

Později byl ministrem zahraničí, senátorem, předsedou strany TOP 09 a od roku 2010 poslancem a v roce 2013 i kandidoval na prezidenta. V současní době je v poradním týmu prezidenta Petra Pavla.

A není se čemu divit: většinu státníků znal Karel Schwarzenberg z domova, protože jeho matka, původně Fürstenbergová, jejíž předek byl nejvyšší purkrabí Království českého, vedla ve Vídni nejznámější salon, ten ještě v padesátých letech sloužil jako hlavní komunikační prostor.  

A Karel Schwarzenberg, když se v roce 1965 v jeho osobě zase spojily obě rodové větve, na tuto tradici navázal: státní důležitá setkání se konala a návštěvy se ubytovávaly v jeho vídeňském hotelu.

Autor je publicista

Karel Hvížďala, komentátor
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.