Karel Barták: EU se pokouší odpovědět na Trumpovo zvolení ukázkou jednoty a odhodlání
Stalo se, že se lídři 27 členských států Evropské unie sešli neformálně v Budapešti dva dny po amerických prezidentských volbách. Jejich rokování a jeho závěry tak nutně rezonují jako evropská reakce na návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, který si většina z nich nepřála. Není to radostná podívaná.
Výsledkem schůze je takzvaná Budapešťská deklarace, která shrnuje plány unie na řešení ekonomických problémů, zejména propadu konkurenceschopnosti a produktivity. Vypočítává kroky, které bude třeba naléhavě učinit, aby se starý kontinent probral z hospodářského útlumu. Velmi správně klade důraz na dokončení a řádné fungování jednotného vnitřního trhu, který hluboce zaostává za svým potenciálem.
Čtěte také
Evropské komisi se ukládá, aby do června připravila pro vlády komplexní strategii v tomto smyslu. Má obsahovat návod, jak dosáhnout integrace kapitálových trhů, trhů s energiemi, jak drasticky snížit administrativní zátěž podniků a vybudovat společnou základnu obranného průmyslu.
Tedy vesměs nápady, které čerpají z nedávné objemné zprávy někdejšího prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Zdaleka ne všechna jeho doporučení se však dočkala v Budapešti zohlednění. Lídři se ani nepustili do supercitlivé debaty o tom, jak konkurenceschopnost evropské ekonomiky společně financovat, což je přitom podle Draghiho, ale i podle selského rozumu klíčová podmínka úspěchu.
Dobré úmysly
Opatrnost deklarace jako společného jmenovatele vůle 27 vlád vyniká právě na pozadí hrozeb, které pro EU představuje návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Nastupující prezident chce zavést plošná cla na evropské dovozy, která by na průmyslové země EU včetně Česka těžce dopadla.
Čtěte také
Nemíní respektovat mezinárodní ujednání v klimatické oblasti a hodlá dál investovat do špinavé těžby fosilních paliv, což dál umocní americký náskok v cenách energií. A tak dále.
Jedinou adekvátní odpovědí Evropské unie na tyto hrozby je její jednota a odhodlání. Tedy více integrace, spojování a koordinace, aby evropská ekonomika prosperovala, konkurovala a obchodovala jako celek vůči zbytku světa; jedině tak vygeneruje náležitou sílu.
Zatím se však nedá říct, že by tato jednota tváří v tvář asertivnější Americe nějak posilovala. Vlády se naopak nebyly schopné dohodnout na ničem než na dobrých úmyslech; většina konkrétních závazků z návrhu deklarace vypadla.
Evropa dnes není v dobrém stavu. Německo se brodí ve vládní krizi a francouzskou vládu drží v šachu krajní pravice. Populisté a nacionalisté jsou u moci v Nizozemsku, neofašisté v Itálii. V dalších zemích včetně Česka se partaje tohoto typu chystají na převzetí moci. Trumpovo vítězství ve Spojených státech je inspiruje a posiluje.
Evropské tradiční mainstreamové strany, stoupenci liberální demokracie a férové tržní ekonomiky se musí naléhavě zamyslet nad tím, jak obnovit propojení se stále větší částí občanské společnosti, která místo nich věří politikům typu Donalda Trumpa.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
