Karel Barták: EU se pokouší odpovědět na Trumpovo zvolení ukázkou jednoty a odhodlání

10. listopad 2024

Stalo se, že se lídři 27 členských států Evropské unie sešli neformálně v Budapešti dva dny po amerických prezidentských volbách. Jejich rokování a jeho závěry tak nutně rezonují jako evropská reakce na návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, který si většina z nich nepřála. Není to radostná podívaná.

Výsledkem schůze je takzvaná Budapešťská deklarace, která shrnuje plány unie na řešení ekonomických problémů, zejména propadu konkurenceschopnosti a produktivity. Vypočítává kroky, které bude třeba naléhavě učinit, aby se starý kontinent probral z hospodářského útlumu. Velmi správně klade důraz na dokončení a řádné fungování jednotného vnitřního trhu, který hluboce zaostává za svým potenciálem.

Čtěte také

Evropské komisi se ukládá, aby do června připravila pro vlády komplexní strategii v tomto smyslu. Má obsahovat návod, jak dosáhnout integrace kapitálových trhů, trhů s energiemi, jak drasticky snížit administrativní zátěž podniků a vybudovat společnou základnu obranného průmyslu.

Tedy vesměs nápady, které čerpají z nedávné objemné zprávy někdejšího prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Zdaleka ne všechna jeho doporučení se však dočkala v Budapešti zohlednění. Lídři se ani nepustili do supercitlivé debaty o tom, jak konkurenceschopnost evropské ekonomiky společně financovat, což je přitom podle Draghiho, ale i podle selského rozumu klíčová podmínka úspěchu.

Dobré úmysly

Opatrnost deklarace jako společného jmenovatele vůle 27 vlád vyniká právě na pozadí hrozeb, které pro EU představuje návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Nastupující prezident chce zavést plošná cla na evropské dovozy, která by na průmyslové země EU včetně Česka těžce dopadla.

Čtěte také

Nemíní respektovat mezinárodní ujednání v klimatické oblasti a hodlá dál investovat do špinavé těžby fosilních paliv, což dál umocní americký náskok v cenách energií. A tak dále.

Jedinou adekvátní odpovědí Evropské unie na tyto hrozby je její jednota a odhodlání. Tedy více integrace, spojování a koordinace, aby evropská ekonomika prosperovala, konkurovala a obchodovala jako celek vůči zbytku světa; jedině tak vygeneruje náležitou sílu.

Zatím se však nedá říct, že by tato jednota tváří v tvář asertivnější Americe nějak posilovala. Vlády se naopak nebyly schopné dohodnout na ničem než na dobrých úmyslech; většina konkrétních závazků z návrhu deklarace vypadla.

Karel Barták, bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, komentátor Info.cz

Evropa dnes není v dobrém stavu. Německo se brodí ve vládní krizi a francouzskou vládu drží v šachu krajní pravice. Populisté a nacionalisté jsou u moci v Nizozemsku, neofašisté v Itálii. V dalších zemích včetně Česka se partaje tohoto typu chystají na převzetí moci. Trumpovo vítězství ve Spojených státech je inspiruje a posiluje.

Evropské tradiční mainstreamové strany, stoupenci liberální demokracie a férové tržní ekonomiky se musí naléhavě zamyslet nad tím, jak obnovit propojení se stále větší částí občanské společnosti, která místo nich věří politikům typu Donalda Trumpa.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio