Petr Holub: Volební katastrofa v Bavorsku
Volby v Bavorsku skončily katastrofou pro Křesťansko-sociální stranu, která zemi vládne už od války.
Tato strana zvaná rovněž CSU ztratila absolutní většinu v zemském sněmu a na vládě se tedy bude muset domlouvat s někým jiným. Také v Bavorsku nastávají nové časy.
Zmíněné titulky popisují atmosféru soumraku bohů před volbami a objevují se ještě týden po volbách, kdy se ovšem pomalu ukazuje, že poměrům na bavorské politické scéně příliš neodpovídají.
O tom, že realita je úplně jiná, se mohl každý přesvědčit už při prvních volebních odhadech. CSU ztratila většinu stejně jako v roce 2008 a jejích 37 procent bylo skutečně nejhorším výsledkem od 50. let minulého století. Ovšem zároveň je 37 procent dost k tomu, aby si křesťanští sociálové mohli vybírat partnera.
Nemuseli hledat kompromis se Zelenými, kteří se stali druhou nejsilnější stranou, jak předpokládali levicově naladění komentátoři, ale mohli se domluvit také se stranou Svobodní voliči, další regionální bavorskou stranou, která byla předobrazem tuzemských Starostů a nezávislých. Řada jejích členů jsou bývalí příznivci či dokonce členové CSU.
Tak mi natoč půllitr černého
Také se šéf křesťanů Markus Söder se Svobodnými voliči už týden po volbách domluvil. „CSU zvolila jednoduchou cestu a tím politické přežívání. To je špatné pro Bavorsko,“ prohlásil zklamaný předseda bavorských Zelených Ludwig Hartmann. Tím mimoděk potvrdil, že vládnoucí strana propad preferencí snadno vyřeší a že se v Bavorsku nástup nových časů ani katastrofa nekonají.
Nutno dodat, že v tom je západní soused Česka v Evropě do značné míry unikátem. Otázka zní, jak to vlastně ti Bavoři dokázali v časech, kdy se radikalizuje levice i pravice, parlamenty zaplavují nominanti nových, často extrémních stran a hovoří se o krizi demokracie.
Vysvětlení je nasnadě. Formálně je sice Bavorsko demokracií, jeho vnitřní poměry se ale dají popsat také termínem konstituční monarchie. Premiéra ve skutečnosti nevolí lid, ale určuje ho rozhodnutí šéfů strany, která je zároveň hlavním představitelem státu a strážcem bavorské suverenity. Vzhledem k tomu, že je bavorský Svobodný stát nejúspěšnější ze spolkových zemí Německa, tak se voliči nebouří a nevzbouřili se ani teď.
Samozřejmě má tento model také svá rizika a nestabilita mu hrozí hlavně ve chvíli, kdy se mění premiér a zároveň předseda CSU, tedy suverénní vládce Bavorska. Strana ztratila většinu před deseti lety, kdy skončil autoritářský Edmund Stoiber a kdy nebylo zřejmé, kdo ho nahradí.
Nakonec se našel Horst Seehofer, kterého letos v březnu v premiérské funkci nahradil již zmíněný Markus Söder. Volby potvrdily jeho nominaci a teď mu ve složité proceduře převzetí moci zbývá poslední krok, tedy volba za předsedu CSU. Po 37 procentech ve volbách bude jistě potvrzen.
K popisu aktuální situace v Bavorsku je možné použít variaci na jeden místní vtip. Sepp sedí v hospodě u baru a dopíjí pivo. Najednou přiběhne výčepní a s očima navrch hlavy hlásí: „CSU utrpěla historickou porážku.“ Sepp vážně pokývá hlavou a zachmuřeně odpoví: „Tak to mi natoč půllitr černého.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


