Robert Schuster: Bavorsko přestalo být ostrovem, přistálo v evropské politické realitě

15. říjen 2018

Proběhnou-li někde parlamentní volby, může občas nastat paradoxní situace, kdy je formální volební vítěz zároveň i hlavním poraženým.

Viděli jsme to před několika dny v některých českých městech, když se tam začaly sestavovat povolební koalice. A po uplynulé neděli nastalo něco takového i v Bavorsku. Tam sice opět s přehledem vyhrála dlouhodobě vládnoucí Křesťansko-sociální unie (CSU), ovšem za cenu citelných ztrát oproti posledním volbám dosahujících řádově deset procent hlasů.

Lída Rakušanová: Bavorsko před volebním zemětřesením

Zleva Markus Söder a Horst Seehofer na sjezdu CSU v Ingolstadtu

Pokud jde o výsledek nedělních voleb do Bavorského zemského sněmu je předem jasná především jedna věc: bavorská křesťanskosociální unie se rozloučí s absolutní většinou, na kterou byla po desetiletí zvyklá.

Už nebude mít absolutní většinu mandátů, tak jak tomu bylo v minulých desetiletích, což činilo Bavorsko z politického hlediska unikátním případem v celé Evropě. Pokud budou chtít křesťanští sociálové dál vládnout, musí se jim povést přesvědčit nějakého koaličního partnera, což by ale neměl být problém. Stran ochotných dodat potřebné poslance výměnou za minimální podíl na moci, bude v novém zemském sněmu hned několik.

Křesťanští sociálové v minulosti v Bavorsku přesvědčivě vyhrávali, protože je voliči pravidelně odměňovali za to, že jejich regionu dobře vládnou, starají se o jeho rozvoj, bezpečnost, takže pozitivní hodnoty vykazovaly nejenom oficiální statistiky.

Daleko důležitější ale byl subjektivní pocit bavorských voličů, že se jim daří dobře, a to nejenom ve srovnání s ostatními částmi Německa, ale i v evropském kontextu. A právě takovouto racionálně těžko uchopitelnou atmosféru se CSU během letošní kampaně navodit nepodařilo.

CSU bude v Bavorsku stále hrát klíčovou roli

Možná to bylo osobami jejích lídrů, předsedou strany Horstem Seehoferem a premiérem Markusem Söderem. Skutečnost, že jeden druhého příliš nemusí, je v Bavorsku otevřeným tajemstvím. Tandem, kde jeden chce jet dopředu, druhý dozadu; jeden rychle, druhý pomalu, se nejenom nemůže pohnout z místa, ale ještě navíc může být ostatním k smíchu. Přesně to se letos v Bavorsku stalo.

Petr Holub: Ve stopách uprchlíků. Historie kráčí Bavorskem

Bavorský premiér Markus Söder

Jak dlouho to ještě může fungovat? Tak se od 70. let minulého století ptal každý, kdo sledoval bavorskou politiku.

Avšak za úbytkem hlasů pro CSU není možné vidět pouze neschopnost jejích představitelů táhnout za jeden provaz. Legendární premiér Franz Josef Strauß, jemuž se podařilo vyhrát v Bavorsku volby třikrát, a to s podporou v rozmezí od 55 do 59 procent, prý tvrdil, že strana bude úspěšná tehdy, pokud bude mít na své straně venkov, důchodce a úředníky.

O první skupinu voličů se s ní letos přetahovali Zelení, kteří nakonec dokázali obsadit ve volbách druhou příčku. Důchodce a starší občany zase mezi sebe lákala protimigrační Alternativa pro Německo (AfD), jež se snažila šířit strach z cizinců. A ani v Bavorsku zřejmě není tolik úředníků, aby mohli situaci zachránit.

CSU také příliš nepomohlo, že se dostala opakovaně do sporu s nejvyššími představiteli stále ještě vlivné katolické církve v Bavorsku, kteří například kritizovali její migrační politiku nebo rozhodnutí premiéra Södera rozmístit ve veřejných budovách kříže. Napjaté vztahy s církví panovaly i v minulosti, ale nikdy ne těsně před volbami.

Robert Schuster

Sečteno a podtrženo: CSU ztratila hlasy, ale v Bavorsku bude stále hrát klíčovou roli. Jak to bude na celostátní úrovni, se teprve ukáže. Dosud platilo, že když byli křesťanští sociálové oslabeni doma, byli slabší v Berlíně. Zdaleka ale neplatilo, že by nebyli vůbec slyšet.

Spustit audio