Petr Holub: Proč právě Česko
Nepravděpodobným evropským hrdinou boje s koronavirem se stal Sotiris Tsiodras, hlavní řecký virolog. Jedině díky jeho strategii se Řecko přiřazuje k Německu, Finsku a Norsku, tedy do skupiny čtyř zemí, které se dokázaly nákaze s úspěchem bránit na jaře a které také na podzim úspěšně vzdorují druhé vlně.
Případ šéfporadce řecké vlády Tsiodrase připomíná, že každý evropský stát je možné přiřadit do určité skupiny zemí, které sdílejí v boji s koronavirem stejnou strategii a jsou zhruba stejně úspěšné. V rozdělení, které nabídl čtenářům německý deník Die Welt, se najde skupina „z deště pod okap“. Patří do ní země, které si po jarní katastrofě příliš nevědí rady ani dnes, a počítá se do ní Velká Británie, Španělsko, Francie, Belgie a Nizozemsko.
Čtěte také
Pak jsou země východní Evropy, které reagovaly včas na jarní vlnu, ovšem zapomněly se bránit na podzim. Nejviditelnějším příkladem je pro celou Evropu Česko, přesto není výjimkou, podobný vývoj dnes hlásí také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Na jejich příkladě je podle expertů Die Weltu vidět, že přísný jarní lockdown a jeho nezpochybnitelný efekt vzbudil dojem, že druhá vlna nepřijde, a zároveň už nikdo nechtěl opakovat tehdejší drastická opatření.
O tom, že nějaký typ lockdownu musí všechny zmíněné země opakovat, němečtí novináři nepochybují. Česko se ostatně už zavřelo, a i když termín lockdown nepoužívá, dost přísný zákaz shromažďování, povinnost nosit roušky a zavření škol nebo restaurací se v Evropě jinak neoznačuje.
Jižní Evropa
Čtěte také
Vlastně nejzajímavější skupinou jsou dnes státy, které jako většina Evropy nějakou uzávěru na jaře vyhlásily, teď ale ještě není rozhodnuto, jestli k něčem podobnému budou muset přistoupit znovu. Patří sem například sousední Rakousko, ale hlavní pozornost má v této chvíli opět jižní Evropa, konkrétně Portugalsko.
Tlak na vyhlášení nového lockdownu odmítl tamní socialistický premiér António Costa s vysvětlením, že stejně jako zdravotní stav obyvatelstva je třeba chránit národní hospodářství, protože život je pouze jeden a není možné ho dělit na různé sektory. Překvapivě se odvolává na příklad jediné evropské země, která lockdown rezolutně odmítla, tedy Švédska.
Je pravda, že Švédi do určité míry selhali, když nedokázali ochránit nejzranitelnější část populace, ovšem základní motiv jejich strategie je podle Costy možné následovat, tedy spoléhat se na odpovědnost běžných občanů. Není třeba nic zakazovat ani nařizovat, stačí se spolehnout, že se lidé budou chovat rozumně.
Příběh pandemie nekončí nikde v Evropě, v této chvíli ovšem není hlavním bojištěm Česko, ale stejně lidnatá země ve Středomoří.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Veronika Lefrancois: Papež František bojuje proti korupci přímo ve Vatikánu
Občané žádné jiné země zřejmě nejsou tak obeznámeni s tím, co se šustne ve Vatikánu, jako jsou Italové.
-
Marek Hudema: Lepší by byl hluboký ekonomický propad a pak rychlý růst
Teď už je jasné, že Česko i Evropu zasáhla druhá vlna epidemie nového koronaviru. Otázkou ale je, jak to zasáhne naše hospodářství.
-
Lída Rakušanová: Evropská solidarita podle premiéra
Pacienti s covidem-19 přibývají v nemocnicích po stovkách a vláda Andreje Babiše (ANO), ještě nedávno odmítající předpovědi odborníků jako zbytečnou paniku, vysílá SOS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.