Thomas Kulidakis: Řecko si omezováním turistů kvůli koronaviru ekonomicky škodí

Nově chystaná opatření proti šíření covidu-19, která se vztahují i na české občany, ale rozhodně k cestě a podpoře řecké ekonomiky nemotivují.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Turismus v Řecku na úbytě

Aténská vláda oznámila, že návštěvníci z pěti zemí, včetně České republiky, budou od 17. srpna muset předložit negativní test na covid-19 ne starší než tři dny. K tomu potvrzení lékaře test osvědčující. A ještě vyplnit formulář lokalizace cestujících, na jehož základě se může turista dočkat dalšího testování. Tentokrát řeckými úřady.

K tomu platí přísná omezení, která vyžadují nošení roušek v uzavřených prostorách. Na některých ostrovech se omezil provoz restaurací a barů, koncerty a jiná představení nebudou vůbec. Není se tak co divit, že řada turistů zvažuje, že vůbec nepřijede. Jasně to ukázaly výsledky průzkumu britské agentury YouGov.

Dovolená bez omezení

Respondenti ještě před čerstvým řeckým souborem restrikcí – tedy v období mezi 13. až 23. červencem – odpovídali, na kolik je omezení, přijímaná v zájmu zamezení šíření kornaviru, mohou odradit od cestování. Dvě třetiny Němců jsou například odhodlané zrušit své cestovní plány, pokud by kvůli nim museli podstoupit test na covid-19. Podobně také polovina Francouzů, kteří by plány zrušili i kvůli povinnému nošení masek v cílové destinaci.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Pohodový turismus v Bulharsku v době koronavirové

V tomto ohledu je to ještě mírný postoj. Dvě třetiny Dánů, Švédů, Britů a Němců by nikam nejely, pokud by museli nosit masky v uzavřených i otevřených prostorách. V případě českých potenciálních turistů ani nemusí nikdo zvažovat masky, protože čtyřčlennou rodinu by testování před odletem do Řecka mohlo vyjít na sedm až osm tisíc. Za takovou cenu si cestovatelé mohou žít pohodlně a dopřát si různé radovánky v zemi test nevyžadující.

Turisté mají zkrátka a dobře právo odmítnout podřídit se novým nařízením a jet jinam. Stejně tak má plné právo daná země, v tomto případě Řecko, stanovit jakákoliv pravidla uzná za vhodné. Rozdíl je ale v tom, že takovému turistovi může být do jisté míry jedno, jestli bude u moře v Řecku nebo třeba Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Portugalsku či Španělsku.

Ekonomický propad

Stěží to ale může být do stejné míry jedno Řecku, které se sotva začalo dostávat z vleklé finanční krize. V ní za řadu věcí samo nemohlo, v případě koronakrize si ale pravidla stanovuje samo. Zatím se případ covid-19 projevil na enormním snížení turistické ruchu a růstu nezaměstnanosti. Kupříkladu německá společnost Fraport, která si v době krize koupila levně letiště v turistických destinací, hlásí propad příletů o sedmdesát pět procent. Když se odečtou lety domácí, je to skoro osmdesát procent.

Nezaměstnanost se v Řecku opět zvýšila a podle posledních údajů je zpátky na sedmnácti procentech. Pracující a zaměstnavatelé v turismu hlásí propady příjmů o sedmdesát procent. Ceny hotelů v oblasti Atén jsou nižší až o dvacet procent. V takové situaci je těžko pochopitelné, že se Řecko nechová podobně jako konkurenti z Bulharska a Chorvatska, kteří se snaží turisty omezovat co nejméně.

Samotné řecké úřady přitom uvádějí, že na přílety ze zahraničí připadá čtvrtina nově potvrzených nákaz koronavirem. Pokud se odečtou Řekové vracející se zvenčí a běženci, na turisty připadá zhruba deset až dvanáct procent. Kupříkladu ze 126 nových případů potvrzených na přelomu prvního srpnového týdne byla nákaza koronavirem při vstupu do Řecka odhalena jen v deseti případech.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis|foto:Archiv Thomase Kulidakise,Český rozhlas

Podle čerstvých statistických údajů se řecká ekonomika v první polovině letošního roku propadla natolik, že veřejný dluh Řecka může letos prolomit magickou hranici dvou set procent HDP. Jestliže Řecku budou docházet peníze i kvůli nedostatku turistů, stěží bude moci žádat Unii o peníze. Příliv turistů si totiž reguluje samo vydávanými nařízeními a vyhláškami.

Autor je komentátor Českého rozhlasu