Thomas Kulidakis: Od půlky června za dovolenou v Řecku a vodítkem pro případnou druhou vlnu epidemie
Občané České republiky se od poloviny června mohou směle vydat na dovolenou do Řecka bez toho, že by jim hrozila karanténa.
Naše země se dostala mezi devatenáct vyvolených států první vlny začátku turistické sezóny v populární jihoevropské destinaci.
Čtěte také
Otevře se trasa po zemi, takže milovníky jízdy autem čeká cesta přes krásy Balkánu. Zatím ale není jistý režim s neunijními zeměmi, proto se doporučuje vydat se přes Rumunsko a Bulharsko. Lidé, kteří dávají přednost létání, se musí smířit s faktem, že až do začátku července bude otevřené pouze aténské letiště. To znamená navazující vnitrostátní lety, případně jiný způsob přepravy, kupříkladu lodí.
Po dosažení kýženého cíle bude platit, že testy na covid-19 budou řecké úřady provádět pouze namátkově. V případě, že by se snad u někoho nákaza prokázala, v Řecku budou připravená partnerská lékařská zařízení, která okamžitě zasáhnou. Případní nemocní budou převezeni do karanténních míst, která řecká vláda určí v jednotlivých krajích a oblastech.
Prozatím se to v Řecku řešilo tak, že lidé zůstávali v hotelích po dobu čtrnácti dní. Dva z nich jsem navštívil. Oba byly na nábřeží, s výhledem na moře, takže kupříkladu oproti slovenské praxi to byla výhra alespoň trochu zpříjemňující obtížnou situaci.
Není možné lidi držet zavřené věčně
Čtěte také
Pro turisty vítaným projevem koronavirových opatření může být, že pláže budou prázdnější kvůli nařízeným čtyřmetrovým odstupům pod slunečníky. Větší odstupy platí také pro stoly v restauracích a podobně. V konečném důsledku je tedy šance na sezonu bez davů lidí namačkaných na sobě jako sardinky.
Řecko má pláže, které se i letos umístily po Španělsku druhé na světě v prestižním žebříčku modrých vlajek, značících kvalitu vybavení i čistotu vody. V zemi se nacházejí antické památky, připomínky křesťanství, místa a muzea dokumentující dějiny sahající k začátku dnešní evropské civilizace. Nechybí hory, vodopády, bary, dobré jídlo, tradiční pohostinnost. Je to zkrátka zboží, které se prodává samo. Svědčí o tom více než 30 milionů turistů, kteří přijeli loňský rok.
Místní vláda se ale i tak rozhodla podpořit sektor turismu a zvýšit komparativní výhodu oproti jiným zemím snížením DPH na ubytovací a stravovací služby po dobu pěti měsíců. Máme tedy naději na zlevněné zboží a služby, pokud to nezkazí další propad české koruny vůči euru nebo chamtivost místních podnikavců.
Čtěte také
Aténská vláda také zdůrazňuje, že místní populaci nehrozí nebezpečí šíření nákazy turisty. Podle ní je zřejmé, že 80 % nakažených nemoc dostalo od deseti procent přenašečů. Infekčních lidí do té míry, jako byl muž v Jižní Koreji, který prošel tři kluby a nakazil desítky jiných lidí, je prý jen pět procent. Strach z koronaviru je ale všudypřítomný a řada Řeků se vyděsila, že vláda v půlce června vpustí zahraniční návštěvníky do země bez testů na covid-19 i povinné karantény.
Podle aténské vlády se opravdu není čeho obávat, protože nákaza příliš nehrozí. Mezi 13. a 21. květnem do Řecka přiletělo 21 letů. Byl v nich jen jeden nakažený. Obávat se ale prý je potřeba karanténních opatření, která podkopala ekonomiku. Turismus, představující skoro čtvrtinu HDP země, se prý rozjet bezpodmínečně musí, i když třeba Britové možná budou moct na návštěvu Řecka zapomenout. Minimálně do půlky července.
Kvapné otevírání zemí s nízkou úrovní nákazy má svou logiku. Není možné lidi držet zavřené věčně a nechat skomírat hospodářství. Je také pochopitelné, že na začátku byli všichni vyděšení, v čele s politiky.
Pokud ale proběhne turistická sezona v klidu a bez velké epidemie, může to být vodítko pro budoucí vyrovnání se s případnou druhou vlnou epidemie. Možná se potvrdí, že další přísné karantény celé populace a zavřené hranice nebudou v budoucnu potřeba. Na rozdíl od chytrého přístupu a ochrany ohrožených skupin obyvatelstva.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
