Thomas Kulidakis: Evropské letní destinace se připravují na turistickou sezonu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Chorvatsko, moře, dovolená, koupání, pláž, léto, opalování, lehátka, slunečníky, slunce, Makarská riviéra, cestování, ilustrační foto

Turismus vytváří deset procent celosvětového HDP. Globálně zaměstnává přes 300 milionů lidí.

Podle mezinárodní konzultační společnosti Tourism Economics se letošní sezóna ponese v duchu propadu cestování za dovolenkovými zážitky o skoro 40 %, to znamená téměř o 600 milionů méně cestujících. Naději na strávení letních měsíců v horách a u moře by ale nikdo ztrácet neměl.

Tradiční letní evropské destinace se na příjezd hostů připravují. Vlády středomořských zemí a jihovýchodní Evropy se zasazují o co nejrychlejší otevření hranic alespoň v rámci Evropské unie a sousedících nečlenských států západního Balkánu. I Čechům se tak skýtá šance, že budou moct využít zrušení zákazu cestování a užít si léto, jak se patří. A to i jinde než v domácích luzích a hájích.

Ekonomické problémy

Praktické postupy pro oživení cestovního ruchu vymýšlejí ministři turismu a hospodářství v různých zemích, Chorvatskem počínaje, Řeckem, Španělskem, Itálií a Portugalskem konče, jako na běžícím páse. Patří mezi ně zřízení „evropského zdravotního průkazu“, rychlé testy při vstupu do země i při výstupu z ní nebo dodržování odstupů v hotelech i na plážích.

Sborově všichni volají ruku v ruce s turistickým průmyslem po představení společného a závazného plánu celé Unie na umožnění cestování. Argument pro obnovení turistického ruchu je zřejmý. Pokud mohou z jedné země do druhé přejíždět sezónní pracovníci, v čele se sběrači ovoce, proč by nemohli běžní lidé.

Pomůže to ekonomice i psychice lidí dříve zavřených v karanténních opatřeních. Vědci totiž mohou najít vakcínu na nový koronavirus, aby se ale snížila nezaměstnanost a a zastavil ekonomický propad, je potřeba začít znovu žít. Výdaje veřejných peněz pro země nejvíce stižené koronavirem mohou tak klesnout, protože dané země jižní a jihovýchodní Evropy jsou na turismu do značné míry závislé.

Nejmarkantnější je případ Řecka, kde turismus představuje čtvrtinu hrubého domácího produktu. Ostatní jsou na tom jen o málo lépe. Chorvatsko bez turistů může přijít o přibližně třináct procent HDP, podobně jsou na tom i jiné země. Je zřejmé, že tlak na obnovení cestování poroste i ve snaze zachovat schengenský prostor.

K moři bezpečně

Vše závisí na vývoji situace, a hlavně na přístupu jednotlivých států. Pokud bude platit povinná karanténa pro všechny, kteří se vrátí ze zahraničí, cestu si spousta lidí rozmyslí. Jet někam na dva týdny a pak být další dva týdny v karanténě se pochopitelně může mnohým jevit jako neúnosné. Na druhou stranu, méně cestujících může pro odvážné značit ojedinělé zážitky. Na dříve přeplněných místech bude lidí mnohem méně.

Odpočinek si po vyhroceném jaru zasloužíme všichni. Možná budeme v hotelech sedět metr a půl od sebe, v letadlech budou prázdná prostřední sedadla a na plážích nebudou lidé namačkaní jako sardinky. Život ale musí jít dál. Bez patřičných dovolených a obnovení ekonomického růstu bude totiž karanténní lék horší nemoci.

Thomas Kulidakis

Zatím panuje obecná shoda, že letošní sezóna může začít v půlce června, nejpozději na začátku července. Je čas balit kufry. S tím, že platí, kdo se bojí nebo patří do ohrožené skupiny, měl by bez bázně, hany a lítosti zůstat doma. Pro ostatní dovolenkáře turistické destinace slibují zajištění bezpečí i pohody. K naprosté dokonalosti ovšem patří testy zdarma garantované vládami, které by je měly zajišťovat v zemích zdrojových i cílových. K tomu se mohou – a měly by se – využít unijní peníze vyčleněné na zdravotní pomůcky a testování.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio
autor: Thomas Kulidakis | zdroj: Český rozhlas

Související