Petr Holub: Hamletovský rozpočet na rok 2019
Nikdy neobsahoval státní rozpočet tolik peněz jako jeho návrh na příští rok, nikdy se o tolik miliard nezvýšily výdaje a také nikdy výdaje nerostly tak rychle.
Přesto nejde přehlédnout jednu zneklidňující skutečnost. Ukazuje se, že v rozpočtu je paradoxně peněz ještě málo.
David Klimeš: Centrální bankéři běží k vyšším sazbám jak Usain Bolt
Česká národní banka potřetí za sebou zvedla úrokové sazby, a to na 1,5 procenta. Pokud vás ekonomika nezajímá, tak je důležité si zapamatovat jen to, že hypotéky možná trochu zdraží a že spořící účty by konečně po letech mohly snad zase něco vynést. Ale bylo by krátkozraké jen takto odbýt celkem pozoruhodný jev, kdy centrální bankéři k vyšším sazbám spurtují jak atlet Usain Bolt. Aby centrální bankéři třikrát za sebou zvyšovali sazbu, to se tu stalo naposledy v roce 1996.
Přidáno dostanou důchodci, aby průměrná penze překročila 40 procent průměrné mzdy, i když je možné, že se přes 38 miliard navíc k této hranici jen přiblíží. Nemocenská se bude platit i první tři dny nemoci a na realizaci tohoto kroku je třeba mít k dispozici dalších pět miliard.
Peníze jsou na zlevněné jízdenky pro studenty i seniory, na platy učitelů a dalších státních zaměstnanců, i když těm se nebude přidávat tolik. S každým tímto opatřením souhlasí většina veřejnosti, přinejmenším se s návrhy neodvažuje polemizovat. Zvyšují se dotace na sport i na zemědělství, mělo by se více investovat do silnic, jen kdyby tak nevázla příprava staveb.
Přesto zůstávají nároky v řádu dalších miliard, na které už rozpočet nestačí. Pokud bychom chtěli, aby výdaje na obranu odpovídaly závazkům vůči Severoatlantické alianci, chtělo by to navíc 40 miliard. Ještě větší částku bychom měli dát zdravotnictví, pokud chceme zajistit personální stavy, dostatečně dodávky léků i nutnou obnovu budov a přístrojů. Paradoxně se stává hlavní otázkou rozpočtu, kde vzít další peníze na výdaje.
Vyšší daně nebo horší služby
Po letech stížností, jak jsou daně vysoké, uprostřed období prosperity, kdy jejich výběr roste nebývalým tempem, má rozpočet stále schodek a ještě se objevuje zneklidňující úvaha, jestli daně nezvýšit. Příjmy z pojistného očividně nestačí na vyšší důchody a totéž platí pro zdravotnictví. Peníze se tedy musí vzít jinde, třeba z vyšších daní z příjmů nebo z přidané hodnoty.
Petr Holub: Vláda schválila rekord v utrácení
Ve chvíli, kdy vláda schválí rozpočet, si člověk nejlépe neuvědomí, jak vzdálená obyčejnému životu jsou abstraktní čísla.
Pokud ovšem daně nebudeme chtít zvýšit, pak se objevuje jiná zneklidňující otázka, že bude nutné nějaké výdaje si odpustit. Skutečně musíme dotovat velké zemědělské koncerny, skutečně musíme pomocí nepříliš důvěryhodných funkcionářů rozdělovat peníze vrcholovým sportovcům? To samozřejmě nutné není. Stejně tak nebylo nutné zvyšovat penze o rekordní částku a měnit kvůli tomu zákony, spekulovat lze i o tom, že zlepšení dostupnosti dávek nemocenské povede k rozhazování miliard bez zřejmého prospěchu zaměstnanců.
Není pochyb, že přijdou horší časy a že se státní rozpočet nebude plnit tak, jako dosud. Může se stát, že samotná realita Čechy donutí, aby krutě škrtali, jako je k tomu donutila už v roce 2009. Hamletovskou otázkou pro další rozpočtovou debatu je dotaz, o kolik zvýšit daně a které by to měly být. Pokud někdo odpoví, že zvyšovat daně není nutné, pak musí vysvětlit, které veřejné služby se omezí.
V zásadě to znamená si přiznat, že nemáme na zvyšování důchodů a že se tedy na důchod musí v první řadě zajistit každý sám. Totéž platí pro zdravotnictví, u kterého dávno nemá smysl vykládat, že každý má nárok na bezplatnou léčbu od vzdělaných lékařů i sester za použití nejmodernějších technologií a léků. Vyšší daně nebo horší služby - na takovou otázku musí občané vyžadovat od politiků odpověď.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
