Petr Holub: Důvod k radosti. Euro oslabilo pod 25 korun

Čtěte také

Julie Hrstková: Euro jako šroubovák

Forint se přiblížil hranici 400 forintů za euro, kde byl naposled před půl rokem. Polská měna není daleko hranici čtyř zlotých za euro, což nepamatuje od roku 2018. A v Česku se euro prodává náhle za méně než 25 korun – tak levné bylo naposledy loni v červnu.

Posílení české měny se stalo nejlepší ilustrací toho, co prožívají investoři, finančníci a ekonomové středoevropského regionu.

Nový kancléř a nový kurz koruny

V neděli oznámila příslušná komise, že vítězem voleb do německého parlamentu se stala Křesťanskodemokratická unie a že pokud bude chtít, může její lídr Friedrich Merz bez problémů sestavit vládu se sociálními demokraty. A vzhledem k tomu, že za sociální demokraty bude vyjednávat pragmatik Lars Klingbeil, pak se zdá být takřka jisté, že vznikne stabilní vláda se silnou motivaci probudit ploužící se německou ekonomiku.

Čtěte také

Petr Holub: Zavřeme hranice aneb Německo ve stopách Donalda Trumpa

S nástupem nového Merzova kabinetu logicky skončí nevýkonná vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů, kteří akceptovali, že německé hospodářství bude ve jménu vyšších, tedy klimatických cílů stagnovat.

Stačilo tedy, aby v neděli večer přišla zpráva, že nastoupí nový kancléř, a v pondělí ráno koruna prorazila magickou hranici 25 korun za euro, což se jí v uplynulých osmi měsících nepodařilo.

Opravdu se nedá říct, že by obchodníci se středoevropskými měnami význam situace přecenili. Německé firmy dominují ve strojírenském průmyslu Česka, Polska i Maďarska.

Čtěte také

Petr Holub: Konec zimního spánku. Snižujte úroky

Když nová vláda uvolní německým manažerům ruce od všemožných a často nesmyslných předpisů v oblasti sociálního rozvoje a klimatické změny, a když navíc zlevní energie, tak se to odrazí i na provozu jejich zahraničních poboček.

Zároveň obě strany budoucí vlády slíbily, že rozjedou rozsáhlé investice do infrastruktury a na nich se přirozeně budou podílet také Češi, Poláci i Maďaři. Jejich národní měny tedy mohou v klidu posilovat, protože posilovat bude také poptávka po službách jejich firem – o tom jsou přesvědčeni nejen analytici investičního domu Patria.

Tápání ekonomů

S tím souvisí ještě jedna událost posledních dní. Někdy až příliš agresivní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa převrátila poměry v Evropě a zdejší politici ani ekonomové nevědí, jestli se mají spíše bát, například zavedení protievropských cel, anebo radovat, například z vyhlídky na mír na Ukrajině.

Čtěte také

Libor Dvořák: Malý velký muž Zelenskyj je připravený odejít. Měl by zůstat

Jak svědčí kurzy středoevropských měn, náladu na trzích takové politické poryvy nezkazily, pokud ještě nepřispěly k jejímu zlepšení. Na tom samotném faktu je něco nečekaného.

Americký prezident se rozhodl, že bude bez ohledu na ostatní prosazovat jen americké zájmy, a něco podobného jde očekávat, byť v menší míře, také od německého kancléře. Přesto se všichni ostatní radují.

Důvodem lepší nálady pak může být jen vyhlídka, že se změní dosavadní strnulé poměry.

Petr Holub|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Jako kdyby dosud vládnoucí establishment spoutal celou společnost – stejně jako liliputání Gullivera – tisícem zákazů, předpisů a směrnic a uvedl ji do stavu, ve kterém se nikdo necítil dobře a kde se v podstatě nemělo smysl o cokoliv pokoušet. Starý establishment však bude nucen odejít.

Deník Süddeutsche Zeitung v těchto dnech připomněl citát slavného ekonoma Ludwiga Erharda: „Hospodářství je z 50 procent psychologie.“      

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy