Petr Holub: Drahý plyn a elektřina jako trest za naše hříchy
Jak si vlastně mohli Češi a obyvatelé dalších průmyslových zemí myslet, že se ceny energií nebudou zvyšovat? Teď se tedy zvýší výrazně a týká se to nejen elektřiny, ale také plynu a benzínu. Pod dojmem katastrofických zpráv o tom, jak ceny plynu a elektřiny na burzách lámou rekordy a jak pod jejich vlivem postupně rostou i ceny ropy, se zdá být katastrofa blízko všem, kdo jezdí autem, využívají elektrické spotřebiče a topí plynem, stručně řečeno každému rodinnému rozpočtu.
Proto je před závorkou třeba připomenout, že finanční kolaps naprosté většiny rodin nehrozí. Do vážných potíží se nepochybně dostanou stovky tisíc klientů dodavatele Bohemia Energy, kteří mohou za dodávky platit až násobky současných cen.
Čtěte také
Jako memento se připomíná, že majitel rodinného domku, který topí plynem, připlatí za nadcházející sezónu částku okolo 50 tisíc korun. V takových případech je zřejmě na místě slibovaná vládní pomoc.
Na nejbližší měsíce se jistě nemohou těšit ani ostatní rodiny, ovšem s obavami to není nutné přehánět. Cenový růst elektřiny a plynu na burzách z počátku října sice překonal krizový rok 2008, šlo však o prudký náraz, který pomalu ztrácí na síle. Klíčová cena ropy dosud úroveň před třinácti lety zdaleka nepřekonala.
Výpadek větrných elektráren v Německu
Nedá velkou práci najít v Eurostatu údaje, podle kterých cena elektřiny pro domácnost vyrostla po krizi roku 2008 z 2,70 koruny za kilowatthodinu na 3,30 koruny, míněno bez daní a dalších poplatků.
S plynem to bylo dost podobné, také jeho cena vyrostla stejně citelně, tedy o čtvrtinu. Stojí za pozornost, že od té doby se ceny nezvýšily, pokud se nezvyšovaly poplatky.
Čtěte také
Kdo dnes straší vyšším cenovým nárůstem, ten by měl vysvětlit, proč jsou současné poměry horší, než byly před třinácti lety.
Skutečnou tragédii ovšem lze hledat jinde – jako vhodný terén se nabízí veřejný prostor, kde se rozhoduje o energetické politice. Také Česko se nechalo v uplynulém desetiletí ukolébat snesitelnými cenami. Více než čtyři pětiny tuzemské elektřiny se nadále vyrábí z uhlí a jádra, zbytek je možné dorovnat plynem, proč se tedy starat, že do patnácti dvaceti let budou mít uhelné a atomové elektrárny doslouženo. Po vzoru Německa se vedou diskuse, že v té době už budou k dispozici obnovitelné zdroje, raději se však nezmiňuje, že současné zdražování spustil výpadek větrných elektráren na německém severu.
Elektřina bude dražší a to samé platí i pro ostatní energetické zdroje. Tomu se bohužel nevyhne žádná země ani domácnost. Pokud ovšem budou lidé platit více, pak je na energeticích a politicích, aby řekli, za jaké peníze a z jakých zdrojů budou dodávat energii v příštích letech.
Hlavně nepropadat panice, že nebude čím svítit a topit. Ale požadovat věrohodnou odpověď.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Karel Barták: Růst cen energií vyvolává paniku, debata se však točí kolem důsledků a ne příčin
Čím dál tím více lidem dochází, že jaderná energie je právě tím a možná jediným nástrojem k reálnému dosažení uhlíkové neutrality.
-
Ekonom: Když na spotřebitele nedolehne zdražení energií, nebude mít motivaci používat čisté zdroje
Evropská komise se příští týden chystá představit návrh opatření na zkrocení vysokých cen elektřiny a zemního plynu. Předem ale varuje, že okamžitá řešení neexistují.
-
Energie zdražují. „Je čas přejít k nejlepšímu možnému dodavateli a zafixovat si cenu,“ radí ekonom
Energie na světových burzách zdražují. A to i o deset procent za den. Rekordní ceny elektřiny a plynu se začínají projevovat i v koncových cenách pro spotřebitele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
