Karel Barták: Růst cen energií vyvolává v Evropě paniku, debata se však točí kolem důsledků a ne příčin

9. říjen 2021

Rostoucí ceny plynu a elektřiny vyvolávají v evropských zemích paniku. Jen tento týden se jimi zabývali šéfové států a vlád „sedmadvacítky“ na summitu ve Slovinsku a také ministři financí a ministři životního prostředí EU. Téma se dostalo na přetřes v plénu Evropského parlamentu. Bude mu zasvěceno řádné zasedání Evropské rady v poslední říjnové dekádě.

Hlavní starostí politiků je, jak budou lidé reagovat na růst cen energií a jaká opatření by bylo záhodno přijmout, aby zdražování nevyvolalo hněvivé reakce ve stylu francouzských „žlutých vest“.

Čtěte také

Na stupnici politických cílů Evropské unie je boj proti klimatickým změnám na prvním místě.

Dá se tedy čekat, že jakmile začnou popírači oteplování, demagogové a populisté všeho druhu mobilizovat lidi proti zdražování energií, bude to také boj proti velkým evropským metám, jako je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Hlavní problém je energetický mix

Vzniká tak třaskavá směs, která by mohla evropskou loď řádně rozkolísat. Evropská komise proto už vymýšlí miliardové programy, které mají sociálně slabým skupinám obyvatelstva, případně i malým podnikům částečně kompenzovat rostoucí náklady související s cenami elektřiny a pohonných hmot.

Čtěte také

Tato drahá opatření se však jeví jenom jako krátkodobé záplaty a nijak neřeší hlavní problém, kterým je evropský energetický mix.

Pokud představitelé Komise tvrdí, že nás zachrání obnovitelné zdroje, q mají pravdu, ale jen velmi částečně. Všichni dnes už vědí, že elektřina vyrobená z těchto takzvaných volatilních zdrojů musí být vždy a za všech okolností podpořena stejnou kapacitou takzvaných ovladatelných zdrojů – laicky řečeno musíme být v případě, že přestane foukat vítr a svítit slunce, připraveni spustit zálohové zdroje.

Čtěte také

A zde nemáme velký výběr – uhlí jako vysoce znečišťující fosilní palivo, zemní plyn jako sice menší, ale přesto solidní zdroj oxidu uhlíku, a pak už jenom jaderné elektrárny, které COneprodukují a navíc nezvyšují závislost Evropy na dovozu strategických surovin jako je převážně ruský zemní plyn.

Jaderná energie představuje dnes v EU přibližně čtvrtinu výroby elektřiny a polovinu nízkouhlíkové elektřiny, hraje tedy zásadní roli při zajišťování stability evropské elektrické soustavy. Pokud se Německo či Belgie rozhodly jaderné elektrárny uzavřít, nezbývá jim než jejich kapacitu nahradit uhlím či stále módnějším plynem, jehož dostupnost i cena je ovšem závislá na rozmarech ruského Gazpromu.

Řešením je jádro

Takže navzdory halasně vyhlašovaným klimatickým cílům se uhlíkové emise zvyšují stejně jako ceny elektřiny. Doplácí na to jak klima, tak spotřebitel. Rostoucí ceny emisních povolenek se zase promítají do koncových cen zejména tepla, což bude důležité v nastupujících zimních měsících. Evropská komise slibuje lépe oddělit trh s elektřinou, trh s plynem a trh s povolenkami, ale mnoho tím nevyřeší.

Karel Barták

Daleko důležitější bude, zda tatáž Komise během několika příštích týdnů překročí vlastní stín a zahrne do takzvané zelené taxonomie jadernou energii jako nízkouhlíkový zdroj. Tento krok podporuje řada členských zemí včetně Česka, kladně se k němu staví převažující vědecká veřejnost včetně JRC, což je vědecké pracoviště samotné Evropské komise. Čím dál tím více lidem dochází, že jaderná energie je právě tím a možná jediným nástrojem k reálnému dosažení uhlíkové neutrality.

Panika kolem cen dovážených fosilních paliv nechť poslouží jako memento, až se o tom bude rozhodovat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související