Petr Holub: Desítky tisíc firem skončily. Co s tím?
Překonání krize je vždycky cesta slzavým údolím a nepochybně to platí i při této krizi. Nepřekvapuje, že politici a ekonomové povzbuzují veřejnost nadějnými vyhlídkami, jak všechno bude zase normální a pokud možno ještě lepší než dříve. Na druhé straně nejde úplně souhlasit s praxí, že se nepříjemné zprávy ignorují a pokud možno zametají pod stůl.
V této chvíli se ovšem už nedá přehlížet, že počet podnikatelů klesá tempem, jaké Česká republika nezažila ani při minulé krizi po roce 2009. Podnikatelů, kteří někoho zaměstnávají, ubylo od roku 2019 do první poloviny roku letošního 20 tisíc, uvádí Český statistický úřad. Svou činnost tedy ukončil každý sedmý. Živnostníků bez zaměstnanců je proti časům před krizí o 50 tisíc méně. To znamená, že krám zavřel každý čtrnáctý.
Čtěte také
Není na tom nic překvapivého. Vždyť značná část podniků musela ze dne na den ukončit své aktivity, pak dlouhé měsíce přežívat se státní podporou a poté obnovit provoz. Je jasné, že to nepřežily mladé firmy, případně ty, jejichž majitel se stejně už chystal do důchodu. Na druhé straně můžeme předpokládat, že likvidací bude ještě víc. Státní dotace pomáhaly přežít ještě ve druhém čtvrtletí a mnozí odkládali odchod z byznysu do chvíle, kdy podpory vypadnou.
Za pozornost stojí, že obdobné zkušenosti se zavíráním podniků a živností mají i jiné země, které v krizi zvolily obdobnou politiku, konkrétně Německo a Rakousko. Také tamní vlády vyhlásily striktní pravidla na omezení provozu firem zvláště ve službách a obchodu, na druhé straně se snažily výpadky kompenzovat mimořádně vysokou podporou.
Sektor malých firem
Čtěte také
Proto si během krize stihly mnohé podniky vylepšit finanční bilanci, případně se zbavit dluhů. Ovšem jiní nestihli do vlaku dotací naskočit a provoz dříve či později skončili definitivně. Dnes se ve zmíněných zemích ukazuje, že takových firem je dost.
Mluvit o tom má smysl z toho důvodu, že likvidací desítek tisíc firem a živností se porušila struktura podnikatelského prostředí jako taková. Každý si dnes stěžuje, že nefungují dodavatelské řetězce, případně že nejsou lidi. Jedním z důvodů je fakt, že revitalizovat podnikatelský sektor nejde ze dne na den, třeba tím, že stát vyhlásí, že podnikání už je povoleno.
Stres podnikatelského prostředí je proto tématem, o kterém by se mělo nejen mluvit, ale které by mělo být základní součástí budoucí hospodářské politiky. Pomoc přece může být užitečná pouze v tom případě, že se pro ni stanoví jasný cíl – například nemá smysl vymýšlet úlevy pro velké firmy s bezpečným finančním zázemím, neodkladně se musí namířit do sektoru malých firem, které má současná vláda sklony přehlížet. V této chvíli ale vidíme, že také vlásečnice podnikatelského života jsou stejně důležité jako masová produkce těch úplně největších koncernů.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
