Spravedlivý mír na Ukrajině nenastane. Rusko by muselo dojít ke změně režimu a nový stát souhlasit s reparacemi, říká analytik Smetana

„Jsme ve zvláštním mezidobí, kdy kromě států, jako je Rusko a Čína, které jsme v minulém desetiletí viděli jako hlavní vyzyvatele existujícího řádu založeného na určitých pravidlech a normách, se k tomu přidaly Spojené státy za současné administrativy, které tyto normy velmi aktivně demontují,“ popisuje Smetana.

„Máme tedy tři velké mocnosti, které jsou evidentně nespokojeny s tím, jak to fungovalo, ale zároveň se ještě neshodly na novější vizi.“

Čtěte také

Víchová: Kdyby měl Putin poušť, došel by písek? Ukrajinci svými útoky na rafinerie píchli do ruského srdce

Rozkol a krize ale panují i v mezinárodních organizacích, jako je Severoatlantická aliance, která po nástupu Donalda Trumpa prožívá stále patrnější vnitřní rozkol. Z Evropského hlediska je také významným ukazatelem přístup k podpoře Ukrajiny.

„Je to nejintenzivnější válečný konflikt na našem kontinentu od konce druhé světové války. A také konflikt, ve kterém jsme angažováni ve smyslu podpory jedné strany, a to velmi aktivně,“ upozorňuje. „Bude proto velmi záležet také na tom, jak tato válka skončí a zda dojde ke stabilnímu řešení, které ukončí intenzivní část konfliktu.“

Naděje na spravedlivý mír, s nímž by byly dlouhodobě spokojeny obě strany, je přitom podle něj mizivá. Ukrajinci jsou sice ochotni přistoupit ke kompromisu, požadují ale bezpečností záruky, které jim Rusko odmítá poskytnout. Tamní obyvatelé mají navíc v paměti masakry civilistů v Buči a na dalších místech, za něž budou požadovat trest.

Čtěte také

Kličko: Snad si Zelenskyj nebude hrát na mača a poslechne nás. Jeho chyby se jinak Ukrajině vymstí

„V případě Ukrajiny vidíme porušení mezinárodního práva, napadení suverénní země, využití vojenské síly způsobem, který je jak nelegální, tak nelegitimní. A je velmi těžké si v kontextu toho, jak válka probíhá, představit scénář, kdy bychom mohli říct, že toto je spravedlivé vyřešení,“ domnívá se Smetana. „Máme představu spravedlivého míru, kdy by Rusko bylo poraženo, došlo tam ke změně režimu a nový stát by souhlasil s reparacemi. A to se skoro určitě nestane.“

Benefit sjednocené obrany

Stav na ukrajinské frontě i zhoršující se vztahy by Česko mělo brát jako zprávu o nepříznivé bezpečnostní situaci, které přizpůsobí své strategie i zapojení do kolektivních závazků. To bylo ostatně patrné i z výstupů na summitu NATO v Ankaře.

„Pro českou obrannou politiku je to zpráva, že musíme vzít naši obranu velmi vážně a skutečně musíme naplňovat sliby, ke kterým jsme se zavázali už na předchozím summitu v roce 2025. Do budoucna bychom neměli být státem, který jede na summit s tím, že nesplnil své závazky,“ apeluje Smetana a dodává, že výzva k větší obranné nezávislosti platí pro celý kontinent. „Přetrvává nutnost Evropy hledat do budoucna řešení, kdy bude výrazně autonomnější na Spojených státech – ne proto, že by chtěla, ale proto, že musí.“

Čtěte také

Analytik Jan Ludvík: Summit NATO byl hlavně o tom nenaštvat Trumpa. Úspěch je, že se Aliance nerozpadla

Společný postup by přitom mohla koordinovat jak Evropská unie, tak koalice ochotných vybízející k vytvoření jednotné obrany a zapojení Ukrajiny do budování společné balistické ochrany.

„Je klíčové bavit se o řešeních, která jsou celoevropská a využívají možnosti velkého průmyslového potenciálu, nicméně roztříštěného do celé řady zemí,“ uzavírá Smetana. „Jakékoliv iniciativy, které se snaží přístup v obranných a bezpečnostních otázkách zjednodušit, unifikovat, pracovat na společném plánování, společných nákupech, jsou něco, co pro nás má potenciálně do budoucna velké benefity.“

Jak se mění důvěra Evropy v Ameriku a její ochotu přijít na pomoc v případě bezprostředního ohrožení? Dá se v Rusku provádět důvěryhodný sběr dat o veřejném mínění? A do jaké míry bude podoba světového řádu záviset na tom, jak a kdy skončí válka na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Světlana Witowská.