Petr Holub: Den, kdy Putin otočí kohoutkem
Jedenáctého července se začne psát historie. Rusko vypne Nord Stream, tedy plynovod, kterým proudí pod Baltským mořem a přes Německo do Evropy někdy polovina, někdy tři čtvrtiny ruského plynu. Ruský dodavatel Gazprom tvrdí, že důvodem jsou obvyklé opravy a že zhruba za deset dnů Nord Stream zase pustí. Ovšem německý vicekancléř Robert Habeck varoval před možností, že Rusko už plynovod znovu neotevře z politických důvodů. Je tedy třeba se připravit.
Týká se to i Česka. Ruský plyn sem sice proudí také potrubím Transgas, kterým Rusové posílají Evropě zhruba čtvrtinu až polovinu obvyklého objemu z Nord Streamu. Ovšem vtip Habeckova varování spočívá v upomínce, jak snadné je vypnout i ten hlavní přívod. V každém případě bude jedenáctého července přiškrcen také plyn pro Česko.
Čtěte také
Na hrozbu, že Rusové přestanou posílat plyn, už reagovala většina evropských zemí prostě tím, že začala plnit zásobníky. Česko je v tom ohledu připraveno nadprůměrně dobře, protože má podle agentury AGSI v zásobnících skoro třicet procent spotřeby roku 2020. To je čtvrté místo v Evropě. Na druhé straně patří Česko do skupiny několika evropských zemí, které berou plyn pouze z Ruska.
Krizový scénář
Jedenáctý červenec proto připomíná otázku, co přesně uděláme, když prezident Vladimir Putin plyn vypne a už nepustí. Překvapivě se o tom nahlas nemluví, proto logicky vznikají obavy, u kterých stačí málo, aby se změnily v otevřenou paniku. Třeba nebude čím topit, třeba si nebude čím ohřát vodu nebo jídlo, napadne přirozeně každého. Mnozí na to reagují tím, že si koupí elektrické spotřebiče, protože na uhlí a atom je přece jen lepší spolehnutí.
Čtěte také
Není přitom tajemstvím, že v jiných zemích se katastrofický případ úplného výpadku ruského plynu široce diskutuje. Konkrétně rakouská vláda už publikovala třístupňový plán, co podnikne, když se situace zhorší. Obyčejné Rakušany to může uklidnit, protože součástí plánu je také závazek, že se dodávky plynu nebudou omezovat domácnostem, nemocnicím ani sociálním ústavům. Zároveň se podniky dozvěděly, co je čeká a jak se na to připravit. Rakousko se chystá nejdříve regulovat spotřebu cenou, poté vyzve k omezení spotřeby 35 největších podniků, nakonec 7500 dalších. S takovým plánem prý bude možné zimu přežít, a ještě něco na dně zásobníků zůstane. Samozřejmě, takové řešení přijde státní pokladnu možná stejně draho jako pandemie covidu.
Čech zatím takové informace nemá k dispozici. Nebezpečí, že přijdeme o ruský plyn, je podle premiéra Petra Fialy také pro nás reálné. Samozřejmě můžeme věřit, že vládní experti mají pro případ utažení kohoutů konkrétní plán jako rakouští sousedé. Jen by byl člověk klidnější, kdyby ho experti také zveřejnili.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
V případě omezených dodávek plynu by měl stát udržovat jen některé firmy, myslí si ekonomka Matesová
„V naší situaci potřebujeme nějakou páku, kterou stát bude mít na to, aby zajistil energetickou bezpečnost. A potřebuje ji zajistit rychle,“ říká ekonomka Jana Matesová.
-
Teď máme zásobu plynu na tři až čtyři měsíce. Ovšem v zimě by to bylo méně, říká náměstek Neděla
Za elektřinu jsme platili v dubnu o 30 procent víc než před rokem. Zemní plyn podražil ještě víc a stoupají i ceny tuhých paliv. Co bude dál? Odpovídá náměstek René Neděla.
-
Ekonom: Bude embargo na ruskou ropu a plyn trvat dost dlouho? Aby se investice na přechod vyplatily
Unijní exekutiva se chystá do šestého balíku sankcí proti Moskvě zahrnout i ropné embargo. Slovensko a Maďarsko kvůli závislosti na těžké ropě z Ruska žádají o výjimku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.