V případě omezených dodávek plynu by měl stát udržovat jen životaschopné firmy, myslí si ekonomka Matesová

Plyn do Česka zatím proudí, což se může kdykoliv změnit. Vláda se na problémy s dodávkami plynu snaží připravit, ukládá proto v maximální míře plyn do zásobníků. Ty jsou nyní naplněny na 40 procent, před zimou v nich potřebujeme mít alespoň 80 procent.

Česko není dost velký hráč. Na nejbližší období tohoto roku budou potřeba mezivládní smlouvy o solidaritě.
Jana Matesová

Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) přišel s nápadem vytvoření státního obchodníka pro obchod s energiemi, který by měl ochodovat rychleji a snad i levněji.

„Samozřejmě by to nemuselo být stoprocentní vlastnictví. Ovšem vidíme právě u ČEZu, kde stát má majoritu, že ani majorita – když potřebujete udělat nějaké velice rychlé opatření –, nemusí stačit,“ myslí si ekonomka Jana Matesová.

Podle ní bude muset EU nakupovat plyn společně. „Česko není dost velký hráč. Na nejbližší období tohoto roku budou potřeba mezivládní smlouvy o solidaritě,“ uvažuje

Čtěte také

Teď je potřeba udělat ty reformy, o kterých jsme tak dlouho mluvili, vyzývá ekonomka Helena Horská

Ve státních rukou nejsou ani zásobníky. Na to by podle odbornice na světovou ekonomiku stačila dobrá legislativa.

„Legislativa musí mít vliv nejen na to, co případně soukromým majitelům nařizuje, ale musí mít i vliv na kontrolu. A to se týká nejen zásobníku energie, ale všeho, co je klíčové pro naši společnost, a to strategicky nebo bezpečnostně.“

Nedostatku plynu se tuzemské firmy velmi bojí, protože téměř pro polovinu z nich by jeho nedostatek znamenal velký problém.

„Ve chvíli, kdy by byly zavedeny regulační stupně, by vláda musela být opatrná a musela by rozlišovat, co jsou opravdu klíčové sektory a jaké podniky jsou životaschopné.“

Ekonomika potřebuje změnu

„Česká ekonomika má takovou strukturu, která jí dobře sloužila na začátku tisíciletí, teď už ale slouží velice špatně a tak je potřeba, aby se změnila. Měla velikou příležitost to udělat v době pandemie, ale neudělala, a plošně dotovala podniky. Víceméně tak zachovala stávající strukturu.“

Čtěte také

Ekonom: Domácnosti zchudnou, firmy ale mají důvěru v ekonomiku. To nám umožní přežít inflační tlak

„Teď je pět minut po dvanácté a je potřeba udržovat v chodu za peníze státu jen ty podniky, které jsou důležité pro chod společnosti, pro její soudržnost. Dále potravinářství, energetiku a nemocnice,“ shrnuje Matesová.

Padnout na kolena by mohlo třeba sklářství nebo hutnictví. „Myslím, že hutnictví nemá ve střední Evropě mnoho perspektiv. A co se týče sklářství, tam asi půjde jen o některé segmenty, protože do sklářství patří výroba automobilového skla. A automobilový průmysl u nás i v Německu je neobyčejně silný, takže si nemůžeme dovolit podlomit celý tento obrovský segment.“

„Je ale pravda, že to jsou skutečně nesmírně energeticky náročné provozy a je otázka, jestli bude nosné, aby se třeba užitkové nebo ozdobné sklo vyrábělo u nás,“ dodává Jana Matesová.

Co našim podnikům v současné situaci hrozí? Dělá vláda maximum pro to, aby naše hospodářství v případě omezení plynových dodávek nezkolabovalo a mohou se na možné problémy připravit i samotné podniky? Poslechněte si celý pořad, ekonomky Jany Matesové se ptá Naďa Bělovská.