Platby za plyn v rublech? Od Putina je to racionální, jde o „dedolarizaci“, říká ekonomka Švihlíková

30. březen 2022

Evropa řeší obtížnou situaci – zapotřebí totiž bude přeorientovat unijní energetický trh. Ideálně tak, aby se starý kontinent zbavil závislosti na ruském zemním plynu. V reakci na válku na Ukrajině po tom volají evropští politici. Tlak ale přichází i ze strany Ruska, když prezident Vladimir Putin žádá platby výhradně v rublech. „Od Putina je to racionální úvaha, protože tím vyvolá nárůst poptávky po rublu,“ říká prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze Ilona Švihlíková.

„Je vidět, že Rusko minimálně s některými sankcemi počítalo a že vlastně postupuje v tom procesu, který je nazýván ‚dedolarizace‘. Jde o odpojování se od zahraničních trhů a měn a teď už tam asi bude patřit i euro,“ soudí ekonomka Švihlíková.

Čtěte také

Může to být nějaká širší součást politiky, která by znamenala větší důraz na ruskou soběstačnost nebo větší orientaci na východní ekonomiky, uvažuje prorektorka.

Z ruské strany jde podle Švihlíkové o silovou hru, která zřejmě nebude první ani poslední:

„V tuto chvíli se neodvažuji říct, jak to dopadne. Pozice Ruska je ale v tuto chvíli taková, že nedělá kroky, které by nemyslelo vážně.“

Pozice Ruska je v tuto chvíli taková, že nedělá kroky, které by nemyslelo vážně.
Ilona Švihlíková

Kdyby nicméně chtěl Kreml dodávky plynu zastavit, mohl to už dávno udělat, dodává Švihlíková s tím, že potenciální přechod na jiné trhy vyžaduje čas nejen v případě Evropské unie, ale i Ruska.

Energeticky chudá Evropa

Evropa bohužel jako energeticky chudý region nehraje s dobrými kartami a v tomto ohledu má před sebou dvě možné cesty, kterými se může vydat. Tou první jsou úspory a obměna energetického mixu, jako druhá varianta se pak nabízí změna dodávek, komentuje prorektorka.

Čtěte také

Příslovečná „škatulata“ v dodavatelích zemního plynu ale nejsou zrovna realistická. „Museli bychom zařídit, aby ty tankery se zkapalněným zemním plynem nepluly do Asie, ale k nám.“

Je přitom potřeba mít na paměti, že zkapalňovacích kapacit na LNG není mnoho a některé asijské země – například Japonsko nebo Jižní Korea – jsou na této komoditě závislé.

Horizont, kdy se Evropa obejde bez ruského plynu a ropy, nejsem vůbec schopná dohlédnout.
Ilona Švihlíková

„Horizont, kdy se Evropa obejde bez ruského plynu a ropy, nejsem vůbec schopná dohlédnout. Rozhodně to nebude v nějakém střednědobém období,“ konstatuje Ilona Švihlíková a dodává:

Ilona Švihlíková, ekonomka

„Leda by se nastoupila nějaká velmi výrazná cesta úspor. Ale potom skutečně nevím, jakým způsobem by se ten energetický mix měnil. Představa, že se najednou jen tak obejdeme bez zemního plynu, bez ropy a ještě nebudeme stavět jádro, mi přijde zcela iluzorní.“

Bude na trhu dostatek obilnin? Poslechněte si celé Řečí peněz, ekonomky Ilony Švihlíkové se ptá Naďa Bělovská.

autoři: Naďa Bělovská , marz
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.