Platby za plyn v rublech? Od Putina je to racionální, jde o „dedolarizaci“, říká ekonomka Švihlíková
Evropa řeší obtížnou situaci – zapotřebí totiž bude přeorientovat unijní energetický trh. Ideálně tak, aby se starý kontinent zbavil závislosti na ruském zemním plynu. V reakci na válku na Ukrajině po tom volají evropští politici. Tlak ale přichází i ze strany Ruska, když prezident Vladimir Putin žádá platby výhradně v rublech. „Od Putina je to racionální úvaha, protože tím vyvolá nárůst poptávky po rublu,“ říká prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze Ilona Švihlíková.
„Je vidět, že Rusko minimálně s některými sankcemi počítalo a že vlastně postupuje v tom procesu, který je nazýván ‚dedolarizace‘. Jde o odpojování se od zahraničních trhů a měn a teď už tam asi bude patřit i euro,“ soudí ekonomka Švihlíková.
Čtěte také
Může to být nějaká širší součást politiky, která by znamenala větší důraz na ruskou soběstačnost nebo větší orientaci na východní ekonomiky, uvažuje prorektorka.
Z ruské strany jde podle Švihlíkové o silovou hru, která zřejmě nebude první ani poslední:
„V tuto chvíli se neodvažuji říct, jak to dopadne. Pozice Ruska je ale v tuto chvíli taková, že nedělá kroky, které by nemyslelo vážně.“
Pozice Ruska je v tuto chvíli taková, že nedělá kroky, které by nemyslelo vážně.
Ilona Švihlíková
Kdyby nicméně chtěl Kreml dodávky plynu zastavit, mohl to už dávno udělat, dodává Švihlíková s tím, že potenciální přechod na jiné trhy vyžaduje čas nejen v případě Evropské unie, ale i Ruska.
Energeticky chudá Evropa
Evropa bohužel jako energeticky chudý region nehraje s dobrými kartami a v tomto ohledu má před sebou dvě možné cesty, kterými se může vydat. Tou první jsou úspory a obměna energetického mixu, jako druhá varianta se pak nabízí změna dodávek, komentuje prorektorka.
Čtěte také
Příslovečná „škatulata“ v dodavatelích zemního plynu ale nejsou zrovna realistická. „Museli bychom zařídit, aby ty tankery se zkapalněným zemním plynem nepluly do Asie, ale k nám.“
Je přitom potřeba mít na paměti, že zkapalňovacích kapacit na LNG není mnoho a některé asijské země – například Japonsko nebo Jižní Korea – jsou na této komoditě závislé.
Horizont, kdy se Evropa obejde bez ruského plynu a ropy, nejsem vůbec schopná dohlédnout.
Ilona Švihlíková
„Horizont, kdy se Evropa obejde bez ruského plynu a ropy, nejsem vůbec schopná dohlédnout. Rozhodně to nebude v nějakém střednědobém období,“ konstatuje Ilona Švihlíková a dodává:
„Leda by se nastoupila nějaká velmi výrazná cesta úspor. Ale potom skutečně nevím, jakým způsobem by se ten energetický mix měnil. Představa, že se najednou jen tak obejdeme bez zemního plynu, bez ropy a ještě nebudeme stavět jádro, mi přijde zcela iluzorní.“
Bude na trhu dostatek obilnin? Poslechněte si celé Řečí peněz, ekonomky Ilony Švihlíkové se ptá Naďa Bělovská.
Související
-
Bez explozí a útoků na civilisty. Tak zobrazují ruská média válku na Ukrajině
Jak o válce na Ukrajině informují ruská média? Takovým způsobem, který odpovídá novým vládním pravidlům pro podávání zpráv z ukrajinského bojiště.
-
Sít, nebo nesít? Válka na Ukrajině může zdražit chléb ve světě a vést až k společenským nepokojům
Rusko a Ukrajina se dohromady podílejí na světovém exportu pšenice asi z jedné třetiny.
-
Jsou sankce efektivní? Diktatury s nimi dokáží existovat, upozorňuje německý ekonom
U známých případů užití sankcí existují jen omezené důkazy o jejich efektivnosti. Příkladem může být Kuba, kterou Spojené státy ekonomicky svazují už od konce 50. let.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.