Ekonomka Horská: Agresivitou nedojdete k lepšímu životu. Rusko nastoupilo cestu ekonomické smrti

Vyšší inflace na druhé straně znamená, že státu porostou příjmy, připomíná Horská. „Budou to nízké desítky miliard, které získá státní rozpočet navíc, říká se tomu často inflační daň,“ říká ekonomka a pokračuje:

Čtěte také

Ekonom Hampl: Musíme se smířit s reálným poklesem příjmů. Válčí se a mohla by nás čekat i větší bolest

„Ale také minimálně jednotky miliard korun bude muset stát zase vydat, a to na valorizaci důchodů, na zvýšení sociálních dávek a na výdaje, které budou souviset s příchodem migrantů z Ukrajiny.“

Zároveň by podle ní stát neměl zapomenout na české občany: „Dvouciferná inflace bude stát hlavně naše peněženky velké peníze. České domácnosti už byly ve velké finanční tísni už v době covidového šoku, ještě před ukrajinskou krizí.“

Rozpočet bude určitě napjatý. Pokud se i tak státu podaří udržet schodek okolo 300 miliard korun, je to vlastně dobrá zpráva.
Helena Horská

Horská přesto chválí vládu Petra Fialy (ODS), že se snaží umenšovat deficit státního rozpočtu. 

„Rozpočet bude určitě napjatý. Pokud se i tak státu podaří udržet schodek okolo 300 miliard korun – a nebavíme se o jednotkách miliard korun, ale o tom směru –, je to vlastně dobrá zpráva, kterou finanční trhy ocení. Nebylo by dobré, kdybychom zase popustili uzdu a zasypávali ekonomiku penězi, protože to bychom opět jen přikrmovali inflaci,“ vysvětluje ekonomka.

Covidový šok, válečná krize

Zatímco problémy v době pandemie označuje Horská za covidový šok, kdy se zavírala a otevírala ekonomika, tentokrát půjde o krizi. 

„Je to krize v první řadě geopolitická, ale v druhé řadě se bude projevovat právě v ekonomické oblasti. Je to i boj za demokracii, za sebe. A my musíme být připraveni tomu něco obětovat,“ zdůrazňuje Horská.

Je to i boj za demokracii, za sebe. A my musíme být připraveni tomu něco obětovat.
Helena Horská

Za nejčernější scénář označuje ekonomka to, kdyby Rusko přestalo do Evropy ze dne na den dodávat ropu a plyn. „Vytvářelo by tím válku o ropu. Sice můžeme dovážet odjinud, ale nebyli bychom schopní pokrýt většinu naší spotřeby,“ uznává a dodává: 

„Rusko velmi dobře ví, že bez příjmů z ropy a plynu je ekonomicky mrtvé. A ke stavu polomrtvé ekonomiky se blíží, ruské hospodářství trpí krutým propadem už od krymské krize. Bývalým sovětským státům, jako jsou Estonsko, Lotyšsko, se daří výrazně lépe než Rusku. A proč? Protože agresivitou nedojdete k lepší životní úrovni, k lepšímu životu. Rusko nastoupilo cestu ekonomické smrti.“

Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Naďa Bělovská.