Karel Barták: EU mobilizuje, aby ji zastavení dodávek ruského plynu nerozhodilo

3. červenec 2022

Evropská unie urychleně vymýšlí nástroje a mechanismy, jak čelit případnému úplnému zastavení dodávek ruského plynu plynovody do členských zemí. To, co se ještě nedávno jevilo jako zlý sen nebo vzdálená hrozba, se nyní konkretizuje do reálných a hodně blízkých dat.

Sílí očekávání, že plánovaná odstávka plynovodu Nord Stream I, která má začít 11. července, se protáhne podle ruské libovůle – prezident Putin má dost důvodů se Evropě mstít za ekonomické sankce a vojenskou podporu Ukrajiny; tato forma by byla určitě nejcitelnější. Komisařka Kadri Simsonová, která má energetiku na starosti, považuje tuto perspektivu za reálnou.

Čtěte také

„Udělali jsme hodně práce, nyní je však na čase přejít na vyšší obrátky,“ řekla Simsonová. Měla na mysli na evropské poměry mimořádně rychlé schválení zákona, který členské státy zavazuje k naplnění zásobníků zemního plynu na 80 procent před příští zimou.

Ve světle hrozící stopky to však zdaleka nestačí – i kdyby se podařilo zásoby z dostupných zdrojů vytvořit, zajistí to v nejlepším případě vytápění domácností, škol a nemocnic, vůbec ne ale potřeby průmyslu. Podmínky jednotlivých členských zemí se navíc značně liší. Některé zastavení ruského plynu postihne velmi citelně, jiné jen okrajově. Česká republika patří mezi ty nejvíce ohrožené.

Jednota členských států EU

Za této situace vítejme, že se Evropská komise ujímá koordinační úlohy. Správně argumentuje, že Evropská unie musí ruskému tlaku čelit jako celek. To je také v našem zájmu a předpokládejme, že Česko jako předseda EU bude s komisí těsně spolupracovat.

Čtěte také

Předsedkyně von der Leyenová slíbila, že předloží komplexní koncept během července. Souběžně bude dál jménem všech vyjednávat o dodávkách zkapalněného plynu se zeměmi mimo Unii. Český ministr Síkela ujistil, že energetická bezpečnost bude pro české předsednictví klíčovou prioritou.

Přesto nevíme, co se stane bezprostředně potom, co Gazprom zavře kohoutky plynovodu Nord Stream I? Česko touto cestou dostává skoro všechen svůj plyn. Které záložní zdroje budou k dispozici? Nakolik budou evropské země solidární, aby se připravily o část svého plynu ve prospěch těch, kdo zůstanou na suchu?

Nebo co když Rusko bude pouštět plyn po troškách, ve snaze vyšponovat ceny – určitě by mu vyhovovalo držet evropské země pod krkem, ale zároveň vydělávat stejně jako dosud na daleko menších objemech. Pro tyto případy bude třeba domluvit, na jaké účely bude možné omezené objemy použit. Souběžně se v kuloárech intenzivně jedná o zastropování cen jak ruského plynu, tak ropy.

Čtěte také

Perspektiva nedostatku plynu zvyšuje tlak na spotřebu elektřiny jako klíčové energie pro evropskou ekonomiku. Komise už navrhla, aby její cena nebyla nadále vypočítávána podle ceny zemního plynu – to je po nepochopitelně dlouhém váhání krok správným směrem. Bude jí však nedostatek a bude zdražovat. Další růst cen energií bude tvrdě dopadat na životní úroveň lidí v celé Unii; odtud potřeba doprovázet koordinační opatření sociálními programy, které by měly zmírňovat důsledky tohoto zdražování aspoň pro nejslabší skupiny.

Karel Barták

Bude to stačit? Dokáže EU obstát v této zkoušce, nebo se veřejné mínění obrátí proti některým vládám, které jsou momentálně u moci, a přivede k moci populisty, slibující nereálné pohádky? Zajisté mají pravdu ti experti, podle kterých bude dobré prodělat katarzi, která významně urychlí odklon Unie jak od fosilních paliv, tak od ruských importů. To ale vyžaduje pokračující jednotu členských států, která bude vystavována stále větším zkouškám. Doufejme tedy, že nenastane den, kdy se ten který premiér vydá do Moskvy s prosíkem – pak by bylo po jednotě i po společné obraně hodnot, na kterých je postavena dosud jednoznačná podpora Ukrajině.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio