Karel Barták: Rusko spustilo plynový „útok“; nyní jde o to, zda se mu EU kolektivně ubrání
Rusko ve svém sporu s evropskými zeměmi kvůli válce na Ukrajině nasadilo těžký kalibr. Poprvé od začátku invaze uzavřelo kohouty plynovodů – zatím těch, které směřují do Polska a do Bulharska. Zdůvodnilo to tím, že tyto dvě země, respektive jejich plynárenské podniky, odmítají za ruský plyn platit v rublech, jak jim to v rozporu s platnými smlouvami na dodávky plynu nařídil začátkem dubna prezident Vladimir Putin.
Příští dny ukážou, zda jde jen o epizodu, která má prověřit evropskou soudržnost a případně vrazit klín mezi země EU, nebo o začátek tažení, na jehož konci bude Evropská unie bez ruského plynu a Ruská federace bez evropských miliard.
Čtěte také
Jak Polsko, tak Bulharsko se rozhodně odmítly podřídit požadavku Kremlu a platit za ruský plyn v rublech. Ze všech evropských zemí označovaných Ruskem jako nepřátelské byly vybrány jako první, jež mají pykat.
Jak jsou na tom však ty ostatní? Situace každé z nich je specifická, nicméně se ještě během středy objevily nepotvrzené informace, že dovozci ze čtyř evropských zemí již přistoupili na ruské podmínky.
Ty spočívají v tom, že si firma importující plyn z Ruska otevře účet v Gazprombank, filiálce plynařského giganta Gazprom. Na tento účet pak platí za dodávky v eurech nebo v dolarech, přičemž si je vědoma, že tyto sumy jsou následně převáděny na rubly a odváděny Gazpromu, potažmo pak ruskému státu.
Trhlina v evropské jednotě?
Podle zdroje Gazpromu citovaného agenturou Bloomberg uzavřelo dohody o takových transakcích s Gazprombank deset dovozců plynu z EU; agentury píší o podezření, že pocházejí z Německa, Rakouska, Maďarska a Slovenska, přesné důkazy však nemají.
Čtěte také
Pokud se tyto informace potvrdí, půjde o zcela jasné porušení platných evropských sankcí zavedených proti Rusku v reakci na jeho ukrajinskou agresi, potvrdila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila přímo: „Evropské firmy nesmí na tyto ruské požadavky přistoupit.“
Šéfka Komise byla ve své první reakci tvrdě nekompromisní. Ruský krok vůči Polsku a Bulharsku je podle ní „bezdůvodný a nepřijatelný“; potvrzuje nespolehlivost Ruska jako dodavatele této klíčové energetické suroviny. Pokud budou Polsko a Bulharsko potřebovat plyn, ostatní členské země jim ho dodají, takže ruský postih se mine účinkem.
Pro Kreml to bude další prohra, předpověděla von der Leyenová; bude to také předzvěst, že „éra ruských fosilních paliv v Evropě se chýlí ke konci“. Unie je podle ní na tuto možnost dávno připravena, intenzivně pracuje na alternativách a také na dosažení co nejlepších zásob v celé EU.
Čtěte také
Nezmínila se o dřívější nabídce Komise, že by evropská exekutiva sama mohla jménem celé EU vyjednávat a zajišťovat dodávky plynu, s Ruskem nebo s jakýmkoli jiným dodavatelem. Pak by nebylo možné, aby Gazprom na příkaz Kremlu šikanoval tu či onu vládu a pokoušel se je touto diferenciací stavět proti sobě.
V zákulisí však probíhají intenzivní konzultace mezi experty komise a zástupci vlád členských zemí, kde se pravděpodobně přetřásá i tato varianta. Ačkoli jde o velmi vzdálení komodity, jako o dobré zkušenosti se mluví o společném nákupu vakcín pro všechny země EU za sotva končící covidové pandemie.
Nyní půjde hlavně o to zjistit, které firmy podlehly ruskému vábení a které vlády s tím byly srozuměny. Pokud by některé členské státy EU přistoupily v tuto chvíli na ruské podmínky, aby si zajistily dodávky zemního plynu pro příští zimu, znamenalo by to vážnou trhlinu v evropské jednotě a podstatně by to zkazilo sílu i věrohodnost EU.
Alternativou je společný postup, před kterým Rusové buď couvnou, anebo přimějí sedmadvacítku si utáhnout opasek a jít do rychlého a úplného odstřižení od ruského plynu, a také samozřejmě ropy. Takový vývoj by byl pro EU bolestivý, ale pro Rusko zřejmě, doufejme, zničující.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
